33 C 19/2022-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které zajišťovala žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne 31. 1. 2020, kdy byla smlouva ukončena. Do 10 dnů od ukončení smlouvy měl žalovaný v souladu se smlouvou povinnost vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení Set-top box/CA [anonymizováno] sériové číslo [anonymizováno]. Toto technické zařízení, které žalovaný od žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem na smlouvě [číslo] žalovaný v rozporu se svými povinnosti žalobkyni po končení smlouvy nevrátil a žalobkyni vznikl dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty 5 000 Kč za nevrácení Set-top box/CA [anonymizováno] sériové číslo [anonymizováno]. Žalovaný byl vyzván dne 10. 3. 2020 žalobkyní a dne 10. 3. 2021 právním zástupcem žalobkyně k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácené technická zařízení. Žalovaný své závazky vůči žalobkyni nesplnil, a to ani částečně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 3. Žalobkyně k žalobě doložila výpis z obchodního rejstříku, smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – [anonymizováno] televize ze dne [datum], zvláštní podmínky pro službu [anonymizováno] televize [anonymizováno] TV, výzvu k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne 10. 3. 2020, výzvu k úhradě částky 5 000 Kč a vrácení technického zařízení ze dne 10. 3. 2021 zaslanou zástupcem žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovým tvrzením obsaženým v žalobě. Ujednání o smluvních pokutách je nedílnou součástí smlouvy žalovaným řádně podepsané. Žalobkyně v den podpisu smlouvy vystupovala pod obchodním jménem [právnická osoba]. 4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu spočívající v poskytování televizního vysílání, na základě které pronajala žalovanému technické zařízení Set-top box/CA [anonymizováno] sériové číslo [anonymizováno], které žalovaný převzal a v rozporu se svými povinnostmi nevrátil do 10 dnů po ukončení smlouvy. 5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Na základě provedených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o vrácení pronajatého technického zařízení nebo o úhradě smluvní pokuty dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni částku 5 000 Kč odpovídající smluvní pokutě za nevrácení pronajatého technického zařízení. Povinností žalovaného bylo po skončení smluvního vztahu vrátit v žalobě označený set-top box. Protože tak neučinil, vyvolal nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení od 23. 3. 2021, tedy po marném uplynutí dodatečně stanovené lhůty k vrácení zařízení nebo zaplacení smluvní pokuty stanovené předžalobní výzvou ze dne 10. 3. 2021, která byla dne 11. 3. 2021 předána k poštovní přepravě. Soud proto žalobě v celém rozsahu včetně příslušenství vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že v průběhu roku bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin. 9. Vzhledem k tomu, že odvolání není proti tomuto rozsudku přípustné, vyhotovil soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozhodnutí.