33 C 201/2022-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 2 687 Kč s příslušenstvím., představující nezaplacené sdružené služby dodávky elektřiny dodávané právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] žalované do odběrného místa na adrese [adresa], to za fakturační období od 3. 4. 2019 do 17. 10. 2019. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodával žalované elektřinu do určeného místa spotřeby. Žalované byly za fakturační období od 3. 4. 2019 do 17. 10. 2019 poskytnuty sdružené služby dodávky elektřiny a vystavena faktura [číslo] na částku 3 692 Kč splatnou 4. 11. 2019. Na dlužnou částku žalovaná uhradila pouze 1 005 Kč a dluží tak částku 2 687 Kč. 2. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z doložené smlouvy o postoupení pohledávek mezi postupitelem [právnická osoba] a žalobkyní jako postupníkem ze dne [datum]. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. 4. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení k žalobě doložila smlouvu o postoupení pohledávek včetně dodatku a přílohy prokazující postoupení pohledávky za žalovanou, oznámení o postoupení pohledávky, potvrzení o zaplacení kupní ceny, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], fakturu [číslo] na částku 3 692 Kč splatnou do 4. 11. 2019 včetně detailního rozpisu vyúčtování, upomínku ze dne 15. 11. 2019, všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, ceník elektřiny, předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 2. 12. 2021 včetně dokladu o jejím odeslání. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými ve shora citované žalobě. 5. Na základě doložených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně dodával na základě platné smlouvy žalované elektřinu do určeného místa spotřeby, za kterou žalovaná řádně neuhradila za fakturační období od 3. 4. 2019 do 17. 10. 2019 vyúčtovanou kupní cenu. 6. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to jako vztah z kupní smlouvy a dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), v aktuálním znění, podle kterého se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 7. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky nebo o rozporu v předloženém vyúčtování dospěl soud k závěru, že žalovaná dluží žalobkyni částku 2 343 Kč odpovídající nedoplatku za sdružené služby dodávky elektřiny vyúčtované za období od 3. 4. 2019 do 17. 10. 2019. Splatnost pohledávky nastala dne 4. 11. 2019. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 o. z. právo na úhradu úroku z prodlení, jehož výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 687 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že v průběhu roku 2022 bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin. 10. Vzhledem k tomu, že odvolání není proti tomuto rozsudku přípustné, vyhotovil soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozhodnutí.