42 C 144/2021-42 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 23 679 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobce je oprávněným poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 169 odst. 1 ZoSÚ, a je vedený v Seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeném Českou národní bankou. Dlužníkovi jsme poskytli dne [datum] na jeho žádost ze dne [datum] spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč splatný původně dne 30.03.2020. Dlužník využil svého práva prodloužit splatnost v souladu s článkem 5.3 Smlouvy, v důsledku čehož splatnost úvěru nastala dne 30.10.2020. Před poskytnutím úvěru jsme posoudili dlužníkovu schopnost poskytnutý úvěr splácet, a to s řádnou pečlivostí v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a to následovně: Od dlužníka jsme si vyžádali potvrzení o jeho příjmech formou výplatní pásky vydané zaměstnavatelem / daňovým přiznáním / výpisem z bankovního účtu. Dlužníkovi výdaje jsme získali jeho čestným prohlášením. V případě, že tyto byly nižší, než jsou částky životního minima stanovené zákonem č. 110/2006 Sb. a nákladů na bydlení stanovené s přihlédnutím ke statistickým údajům Ministerstva práce a sociálních věcí, bylo z důvodu vyšší míry jistoty počítáno s náklady stanovenými na základě životního minima a statistických nákladů zveřejňovaných ČSÚ. Na základě porovnání příjmů dlužníka a sumy nákladů jsme dospěli k výpočtu, že dlužníkovi zbydou volné prostředky pro úhradu našeho úvěru. Za účelem zjištění dosavadního plnění závazků ze strany dlužníka jsme vedle ostatního provedli lustraci centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a registru dlužníků [právnická osoba] (do jiných registrů nemá naše společnost přístup) - to vše s negativním výsledkem, tedy s 0 záznamů. Také jsme vzali v úvahu fakt, že žalovaný s námi uzavřel v minulosti jiné úvěrové smlouvy, které řádně splatil. Dále byl proveden propočet volných prostředků dlužníka ve vztahu k jeho schopnosti úvěr splácet metodou zátěžového testování negativních scénářů na schopnost splácet úvěr (např. ztráta zaměstnání, záporná amortizace úrokových sazeb apod.), a to s kladným výsledkem. Totožnost dlužníka jsme násobně ověřili pomocí ověřovací platby ve výši 1 Kč, kterou nám dlužník zaslal ze svého bankovního účtu (potvrzení o platbě je přílohou tohoto návrhu) a z kopie jeho občanského průkazu, která tvoří rovněž přílohu tohoto návrhu. Po odeslání žádosti o úvěr ze strany žalovaného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes síť Internet jsme žalovaného vyzvali, ať nám pošle registrační a ověřovací platbu ve výši 1 Kč ze svého bankovního účtu spolu s námi vygenerovaným variabilním symbolem, což žalovaný učinil. Ověřovací platba ve výši 1 Kč nám byla odeslána dříve z toho důvodu, že žalovaný s námi uzavřel v minulosti více úvěrových smluv, které řádně splatil. Ověřovací poplatek jsme tedy požadovali před první poskytnutou smlouvu a pak případně při každé změně čísla bankovního účtu. Touto platbou nám dle našich podmínek žalovaný potvrdil svou totožnost, kdy jméno vlastníka bankovního účtu se shodovalo se jménem v žádosti a v zaslaném OP, a zájem k uzavření smlouvy. Do dnešního dne ničeho neuhradil. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru a jejího článku 7.4. jsme dlužníkovi doporučeně odeslali dvě upomínky k úhradě (upomínky jsou přílohou tohoto návrhu). S těmito upomínkami nám vznikly prokazatelné náklady na jejich odeslání - administrativní zátěž, poštovné, doručení upomínek přepravci apod. Za tyto mu byla dle smlouvy naúčtovaná náhrada vynaložených nákladů s nimi spojenými stanovené paušální částkou ve výši 450 Kč resp. 650 Kč. Dále jsme byli nuceni předat pohledávku k inkasnímu řízení a za toto jsme dlužníkovi naúčtovali dle čl. 7 smlouvy o spotřebitelském úvěru náhradu nákladů na toto pověření ve výši 1500 Kč. Částka představuje především poplatek inkasní agentuře na úhradu jejích nákladů - korespondence, telefonáty, administrativa, služby dodavatelům a inkasní pracovníci v terénu. Z procesní opatrnosti uvádíme, že žádné z těchto nákladů by nám nevznikly, kdyby dlužník jednak předně dodržel podmínky smlouvy, případně dlužnou částku uhradil po několikanásobném (opakovaném) upomínání prostřednictvím SMS, emailů a telefonátů - všechny tyto činnosti byly uskutečněni ještě v době před odesláním písemných upomínek, resp. předáním věci inkasní agentuře, kdy k těmto krokům jsme byli přinuceni v důsledku nečinnosti dlužníka. Dlužník svůj dluh neuhradil, nedodržel převzatý závazek, kdy v důsledku porušení smlouvy dlužníkem vznikly náklady navíc, které jsme museli vynaložit výhradně v důsledku porušení povinnosti ze strany dlužníka a nyní je tedy požadujeme po dlužníkovi zpět. Dále dlužník nesplnil své povinnosti ze smlouvy z článku 7.2 a 7.3. a proto mu byla naúčtována smluvní pokuta v souladu s článkem 7.2. ve výši dvakrát 1 500 Kč. Celková výše smluvní pokuty ve smyslu Zákona o spotřebitelském úvěru je tak 3 000 Kč, což činí 30% jistiny, čímž bylo vyhověno dikci §121 ZoSÚ. Dlužník se podpisem smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku zavázal tento úvěr vrátit společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 10 679Kč“ Žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka, který mu byl ustanoven z důvodu neznámého pobytu, uvedl, že zpochybňuje samotné uzavření smlouvy žalovaným, když na smlouvě je toliko jeho digitální podpis, který nemá náležitosti elektronického podpisu ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o elektronickém podpisu. Dále zpochybnil i proces uzavírání smlouvy, když ověřovací platba byla poukázána dne 1.04.2019, tedy téměř rok před údajným uzavřením smlouvy. Pokud by soud přeci jen posoudil smlouvu za uzavřenou, namítnul její neplatnost z důvodu nemravnosti požadovaných plnění, když úroková sazba činí 39% a RPSN 832 000% resp. 1 916%. Dále uvedl, že některá ustanovení smlouvy jsou neplatná a tudíž žalovaného nezavazují, zejména ustanovení čl. 4, čl. 6 a čl. 7 smlouvy. K úroku ve výši 39 % ročně opatrovník uvedl, že jeho výše podstatně přesahuje obvyklou úrokovou míru obvyklých úrokových sazeb uplatňovaných bankami v době uzavření smlouvy (v únoru 2020 byla dne ČNB úroková sazba 8,05 % ročně). Dále poukázal na čl. 4 odst. 4 smlouvy, který obsahuje poplatek za poskytnutí úvěru v částce 10 679 Kč. Ve své podstatě se jedná o smluvní pokutu, kterou je žalovaný povinen uhradit až pro případ neplnění povinností vyplývajících ze smlouvy, což odpovídá současné definici smluvní pokuty. K článku 6 odst. 2 uvedl, že uvedená RPSN je rovněž naprosto nepřiměřená a v hrubém rozporu s dobrými mravy. Dále opatrovník žalovaného poukázal i na částky 450 Kč, 650 Kč a 1 500 Kč uvedené v čl. 7 smlouvy, které je nutno také považovat za skrytou smluvní pokutu, když reálné náklady na upomínku nemohou dosahovat částek 450 Kč ani 650 Kč s ohledem na cenu poštovného cca 40 Kč. K požadované částce 1 500 Kč na náklady vymáhání prostřednictvím inkasní agentury namítal, že žalobkyně nemusela přistoupit k vymáhání prostřednictvím inkasní agentury a zároveň, že nedoložila platbu předmětné částky inkasní agentuře. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení jednání, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Soudu byla k důkazu předložena Smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] (dále také jen„ Smlouva“), kterou dle tvrzení žalobkyně měla uzavřít žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, a žalovaný, coby klient. Žalovaný je ve Smlouvě označen jménem a příjmením, adresou pobytu, rodným číslem, emailovou adresou, telefonním číslem, číslem občanského průkazu a číslem bankovního účtu. Žádný z účastníků není pod Smlouvou vlastnoručně podepsán, pod Smlouvou je uvedeno, že je podepsána digitálně, u digitálního podpisu žalovaného je kromě data a jména uvedena též IP adresa. Ve Smlouvě se poskytovatel úvěru zavazuje klientovi poskytnout finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to na bankovní účet klienta, klient se zavazuje splatit úvěr do 30 dnů od poskytnutí úvěru, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 832 000 % nebo v případě řádného splácení 1 916 %, úroková sazba činí 39 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru činí 10 679 Kč, v případě řádného splacení částku 2 479 Kč. K důkazu žalobkyně doložila rovněž Předsmluvní informaci z [datum] bez vlastnoručního podpisu žalovaného. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 1.04.2019 vyplývá, že žalovaný poukázal ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] částku ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Na tentýž účet pak žalobkyně odeslala dne [datum] částku 10 000 Kč. Žalobkyně soudu předložila upomínku dlužného plnění ze dne 19.11. 2020 a 13.01.2027, včetně dokladů o odeslání žalovanému. Po zhodnocení shora uvedených důkazů má soud za to, že účastníci mezi sebou uzavřeli shora uvedenou smlouvu o úvěru, avšak k založení vz