42 C 238/2022-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 1 370 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění dne [datum], jejímž předmětem bylo povinné ručení osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši 6 290 Kč splatným pololetně v částce 3 145 Kč. Smlouva zanikla ke dni 26.5.2021 z důvodu nehrazení pojistného žalovaným. Za období od 7.9.2020 do 25.5.2021 činilo pojistné 4 515 Kč, žalovaný však uhradil na pojistném pouze částku 3 145 Kč. Na pojistné smlouvě vznikl dluh 1 370 Kč, který představuje dlužné pojistné za období od 7.3.2021 do 25.5.2021. Úrok z prodlení požaduje žalobkyně od 10.6.2021, tedy po uplynutí náhradní lhůty pro uhrazení dluhu ze zaniklé pojistné smlouvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou soudem. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní došel soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně k žalobě doložila návrh pojistné smlouvy [číslo] včetně pojistných podmínek, potvrzení o uzavření pojistné smlouvy ze dne 24.9.2020, upomínku ze dne 7.4.2021 včetně upozornění na případný zánik pojištění, oznámení o ukončení pojištění k datu 25.5.2021 ze dne 28.5.2021, předžalobní upomínku ze dne 21.9.2021 zaslanou zástupcem žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání z téhož dne. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který odpovídá žalobním tvrzením. Bylo tedy zjištěno, že žalobkyně dne [datum] uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu pro pojištění osobního vozidla [značka automobilu], [registrační značka] a žalovaný byl povinen platit sjednané pojistné. Za období trvání pojistné smlouvy činilo pojistné 4 515 Kč, žalovaný však uhradil na pojistném pouze částku 3 145 Kč, a proto mu žalobkyně zaslala upomínku (ze dne 7.4.2021) s upozorněním na možnost zániku pojištění. Žalovaný ve stanovené lhůtě do 25.5.2021 dlužné pojistné neuhradil, čímž došlo k zániku pojištění pro neplacení pojistného, a to ke dni 26.5.2021. Za období od .3.2021 do 25.5.2021 vznikl na pojistném dluh ve výši 1 370 Kč. 4. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné a podle § 12 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Podle ustanovení § 12 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaniká pojištění odpovědnosti dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Podle ustanovení § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno. 5. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky uvedené v žalobě rozhodl soud o jeho povinnosti zaplatit žalobkyni částku 1 370 Kč. Žalobu tedy soud shledal jako důvodnou, mezi účastníky byla uzavřena platná pojistná smlouva, která zanikla pro neplacení pojistného, když byly splněny zákonné požadavky pro zánik pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. Pojistitel má podle § 13 zákona o pojistné smlouvě právo na pojistné za pojistnou dobu. Jelikož se žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobkyně má v souladu s ustanovením § 1970 o.z., dle něhož:„ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z žalované částky od 3.4.2020 do zaplacení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně příslušenství. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to v souladu s vyčíslením provedeným žalobkyní. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 370 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby), a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.