42 C 274/2022-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí 1 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského z této částky od 4.2.2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný použil dne [datum] ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na žalobkyní provozovaných linkách MHD – [anonymizováno], linka [číslo] na výzvu dopravcem pověřených osob se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky žalobkyně a vznikla mu proto povinnost uhradit jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou soudem. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 3. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to záznam o provedené přepravní kontrole [číslo] včetně hlášení o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], smluvní přepravní podmínky a tarif jízdného včetně přirážek k jízdnému, dále předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání. Obsah těchto listin je v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. 4. Z výše uvedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaný byl dne [datum] ve 10,58 hodin zkontrolován v [obec] v prostředku městské hromadné dopravy v [anonymizováno] – na lince [anonymizováno] a při kontrole se na výzvu pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Jízdné ani přirážku k jízdnému žalovaný na místě neuhradil. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal opak. O tomto byl sepsán záznam o provedené přepravní kontrole [číslo] včetně hlášení o provedené přepravní kontrole ze dne [datum]. Výše jízdného byla žalobkyní vyčíslena na základě tarifu platného ke dni provedení kontroly. Povinnost k úhradě jízdného, jakož i přirážky k jízdnému včetně její výše, je stanovena smluvními přepravními podmínkami ke dni provedení kontroly. Žalovaný byl marně před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. S ohledem na to, že žalovaný použil dopravní prostředek železniční přepravy - tramvaj, řídí se tento vztah zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 37 odst. 1 uvedeného zákona, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě stanoví přepravní řády. Žalovaný měl podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách povinnost se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, a neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud jízdné a přirážku nezaplatí na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Jelikož žalovaný uvedené povinnosti nesplnil, uložil mu soud jejich splnění tímto rozsudkem s tím, že dále dospěl k závěru, že výše jízdného a přirážky k jízdnému odpovídá tarifu [anonymizováno] integrované dopravy platného v době provedení kontroly, přičemž tato přirážka je v limitu stanoveném v § 37 odst. 6 zákona o dráhách, dle kterého výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení dnem následujícím po dni provedení přepravní kontroly. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále paušální náhrada náležející účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, dle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 245/2015 Sb. za dva nutné úkony v řízení (předžalobní výzva a sepis žaloby) po 100 Kč, tedy náklady ve výši 600 Kč.