7 C 215/2022-19 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených faktur za odvoz odpadu, resp. neplněním splátkového kalendáře a v souvislosti s neoprávněným zvýhodněním na 1nezletilé dítě. Na shora uvedená plnění byly žalovanému vystaveny faktury: č. [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 171 Kč, splatnou ke dni 23.7.2019; č. [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 197 Kč, splatnou ke dni 24.7.2019; č. [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum], znějící na částku 794K č, splatnou ke dni 26.8.2019; č. [anonymizováno] [číslo], znějící na částku 4.021 Kč, splatnou ke dni 06.07.2018 O úhradu jednotlivých částek byl dlužník upomínán výzvou k úhradě, když na tuto reagoval sepisem uznání dluhu a dohody o splátkovém kalendáři ze dne 02.03.2020, kterou se žalovaný zavázal k pravidelným měsíčním splátkám ve výši 300 - Kč splatným vždy do každého 28. dne v měsíci, počínaje měsícem březnem roku 2020. Splátkový kalendář byl sepsán pod hrozbou ztráty výhody splátek, pokud dojde ze strany žalovaného k prodlení s úhradou byť jediné splátky. Z tohoto splátkového kalendáře žalovaný neuhradil ničeho, a proto žalobce využívá v souladu s § 1931 občanského zákoníku právo na vyrovnání celé pohledávky ve zbývající výši 5.184 - Kč. Žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dlužné částky ve výši 5.184 - Kč prostřednictvím svého právního zástupce výzvou k úhradě ze dne 21.07.2020. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný k návrhu nevyjádřil, posoudil soud případ toliko na základě listinných důkazů založených ve spise: uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři ze dne 2.03.2020, faktura č. [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum], č. [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum], č. [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum], č. [anonymizováno] [číslo], ze dne [číslo], předžalobní výzva ze dne 21.07.2020. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný svůj dluh vyplývající z uvedených faktur uznal co do důvodu i výše v Dohodě o splátkách a uznání dluhu a zavázal se dluh splatit ve splátkách po 300 Kč počínaje březnem 2020 Kč, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. Podle ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobci shora uvedenou částku z titulu neuhrazených plateb za odvoz odpadu. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně žalobkyni hradit ujednané splátky, proto se stal splatným celý dluh v plné výši. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dne 21.07.2020, přičemž stanovil dodatečnou lhůtu k úhradě v trvání 10 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 184 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.