8 C 147/2022-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 9069 Kč s příslušenstvím z titulu regresního nároku žalobkyně za uhrazené léčebné výlohy poškozené poškozenou [jméno] [příjmení], [datum narození] v souvislosti s jednáním žalovaného ze dne [datum] v [obec] na křižovatce ulic [ulice] a [ulice], kdy žalovaný fyzicky napadl poškozenou a za to byl uznán vinným z přestupku (řešeno u MÚ [obec] pod č. j. [spisová značka] [číslo] OPŽÚ/IRHR-2). Uplatněný nárok žalobkyně prokazuje předloženými listinami. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 4. Z podané žaloby a předložených listinných důkazů byl zjištěn skutkový stav odpovídající popsanému předmětu řízení v odst. 1 shora, kdy žalovaný dne [datum] v [obec] na křižovatce ulic [ulice] a [ulice] fyzicky napadl poškozenou [jméno] [příjmení], [datum narození] což byl uznán vinným z přestupku (řešeno u MÚ [obec] pod č. j. [spisová značka] [číslo] OPŽÚ/IRHR-2), přičemž léčebné výlohy poškozené v celkové výši 9069 Kč uhradila žalobkyně, a tyto výlohy nyní uplatňuje po žalovaném, který na výzvu k úhradě ze dne [datum] nereagoval a předmětnou částku splatnou [datum] ani částečně neuhradil. 5. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně a žalovaný je ve smyslu ustanovení §55 zák. č. 48/1997 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku nároku povinen žalobkyni uhradit částku 9069Kč, jakožto regresní nárok skládající se z proplacených úkonů žalobkyní zdravotnickému zařízení, kdy předmětné výlohy žalovaný následně k výzvě žalobkyně řádně a včas neuhradil. Protože žalovaný neuhradil předmětné výlohy ve lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně právo též na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě včetně příslušenství vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 7. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.