10 C 203/2023-16 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně podala žalobu na zaplacení částky 4 455 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ke dni podání žaloby ve výši 706,06 Kč a na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč. V souladu § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Žalovaná se stala poplatníkem televizních poplatků, neboť v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně, jako provozovatele televizního vysílání ze zákona, nereagovala, proto žalobkyně jí dle shora cit. zákona zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byla žalovaná písemně žalobkyní informována. Žalovaná jako poplatník televizních poplatků je povinna platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná dluží televizní poplatky za měsíce 4/ 2020 – 12/2022 v úhrnné výši 4 455 Kč, když měsíční poplatek je 135 Kč. Na výzvu k zaplacení žalovaná nereagovala. Soud rozhodl o žalobě dle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila, i když na tyto následky byla upozorněna. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Žalobkyně předložila listinné důkazy – výzvu k přihlášení poplatníka a doručenku k této výzvě, oznámení žalobkyně o zařazení žalované do evidence poplatníků, neboť nereagovala na výzvu a měsíční výše poplatku je 135 Kč, výzvu k zaplacení dlužných televizních poplatků, výpis z evidence České televize, že žalovaná je poplatníkem televizních poplatků, specifikaci výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, doručenku s výzvou k úhradě poplatků. Z předložených listinných důkazů byl zjištěn skutkový stav uvedený v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaná je od dubna 2020 ze zákona poplatníkem televizních poplatků, které nezaplatila za shora uvedené období a dluží žalobkyni částku 4 455 Kč. Upomínkami byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Podle § 3 odst. 2, § 7 odst. 2 a § 10 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, je poplatníkem fyzická osoba, která je vlastníkem či držitelem televizního přijímače. Televizní poplatek je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy občanského práva. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku ze zákona, neboť na výzvu žalobkyně k přihlášení poplatníka televizního poplatku nereagovala, na důsledky byla žalobkyní upozorněna. Žalobkyně ji proto od dubna 2020 zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. První poplatek byl stanoven za měsíc duben 2020. Televizní poplatek je stanoven ve výši 135 Kč. Žalobkyně doložila náklady spojené s uplatněním pohledávky za odeslání doručenky žalované ve výši 64 Kč. S ohledem na absenci tvrzení žalované o úhradě televizních poplatků či doložení, že se odhlásila z evidence poplatků, soud žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku nezaplatila včas, má žalobkyně právo podle § 1970 obč. zák. na úhradu zákonných úroků z prodlení, když výše úroků z prodlení vyplývá z § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje přiznání úroků z prodlení pouze do dne podání žaloby a představují částku 706,06 Kč. Žalovaná je povinna uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení a uhradit náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí dle § 160 odst. 1 o.s.ř. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě se nejedná o specifickou, neřešenou či obtížnou věc, žalobkyni proto nebyly přiznány náklady za zastoupení advokátem, neboť nebyly potřebné k účelnému uplatnění či bránění práva. Žalobkyni byly přiznány náklady řízení dle § 151/3 o.s.ř. jako nezastoupenému účastníkovi v souladu s ust. § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 vyhl. č. 245/2005 Sb., v platném znění, a to za úkon v paušalizované výši 100 Kč (sepis návrhu) a za zaplacený soudní poplatek 400 Kč. Žalovaná je povinna uhradit náklady řízení ve výši 500 Kč k rukám zástupce žalobkyně, která je zastoupená advokátem, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 149/1 o.s.ř. a § 160/1 o.s.ř.