10 C 340/2022-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdce [právnická osoba] se sídlem [obec a číslo], [ulice a číslo] dne 18. 3. 2021 uzavřela se žalovaným prostředky dálkové komunikace smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě žádosti žalovaného o uzavření smlouvy a po prověření jeho úvěruschopnosti. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala na základě příkazů žalovaného mu poskytnout peněžní prostředky až do limitu 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet, hradit úroky ve výši 16,90 % ročně a to formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 500 Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný vyčerpal úvěru až do limitu 10 000 Kč, nehradil však sjednané splátky řádně a včas. Na výzvu právní předchůdkyně žalovaný nereagoval, proto dne 15. 9. 2021 došlo k zesplatnění úvěru, o čemž byl žalovaný informován. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2021 postoupena žalobkyni. Žalovaný dluží zůstatek úvěru (jistiny) ve výši 9 991 Kč, úrok z úvěru do 1. 12. 2021 ve výši 801 Kč, úrok z prodlení do 1. 12. 2021 ve výši 186,70 Kč a poplatky ve výši 1 800 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení úroku z úvěru ve výši 16,90 % z dlužné jistiny úvěru od 2. 12. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,5 % z částky 11 791 Kč od 2. 12. 2021 do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla prošetřena a to na základě informací, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěru, což doložil potvrzením o příjmu. Příjem žalovaného byl shledán dostatečným k pokrytí splátek i životních výdajů. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. O žalobě soud rozhodl dle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101/4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádří. 4. Žalobkyně předložila listinné důkazy – žádost o uzavření smlouvy o úvěru, smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně, prostředky dálkové komunikace dne 18. 3. 2021, ze které bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše sjednaného úvěrového limitu ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky splácet a zaplatit úroky z úvěru ve výši 16,90 % ve sjednaných měsíčních splátkách. Úvěr byl spravován na účtu č. [bankovní účet]. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný dluží částku 9 991 Kč jako neuhrazený zůstatek jistiny. Z rozhodnutí o splatnosti úvěru ze dne 15. 9. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl informován, že s ohledem na to, že nesplácí úvěr řádně a včas, došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k úhradě jistiny s příslušenstvím. Ze žádosti žalovaného byly zjištěny jeho poměry rozhodné pro posouzení úvěruschopnosti, stejně jako dokladem [anonymizována tři slova] o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že i pohledávka za žalovaným byla [anonymizována tři slova] postoupena žalobkyni s účinností ke dni 1. 12. 2021. 5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2395 občanského zákoníku, ze kterého vyplývá, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho vyžádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že dne 18. 3. 2021 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě byly žalovanému poskytnuty dohodnutým způsobem peněžní prostředky a byla tak splněna povinnost právního předchůdce žalobkyně, ke které se ve smlouvě zavázal. Žalovaný nesplnil povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru včetně poplatků a úroků, došlo proto k zesplatnění úvěru a k výzvě žalovaného k úhradě jistiny s příslušenstvím a poplatků. Žalobkyně doložila, že řádně a dostatečným způsobem prošetřila úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z informací získaných od žalovaného na základě jeho žádosti o poskytnutí úvěru, vyšla i z údajů ohledně splácení dalších úvěrů, kdy dospěla k závěru, že příjem žalovaného je dostatečný k úhradě sjednaných splátek s přihlédnutím k jeho životním nákladům. Aktivní legitimace žalobkyně byla doložena smlouvou o postoupení pohledávek, tedy i pohledávky za žalovaným. Žalovaný nesplnil svou povinnost ani po upomínkách, žalobkyně i s ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky s příslušenstvím se oprávněně obrátila na soud, který žalobě vyhověl. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžité částky, je proto povinen zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroku z prodlení je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160/1 o.s.ř. 7. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 300 Kč dle § 14 b) odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 300 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobce je plátcem DPH, a to ve výši 252 Kč a soudní poplatek 800 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.