11 C 273/2023-12 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce. Poskytla mu peněžní prostředky ve výši 4 400 Kč (jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] postupně. Dne [datum] 1 000 Kč, dne [datum] 2 000 Kč a dne [datum] 1 400 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 430 Kč (poplatek). Jistina a poplatek byly splatné dne [datum], žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z potvrzení o provedených platbách, ale nebyla žalovaným vrácena. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté vyplnil na webové stránce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje včetně telefonního čísla a emailové adresy. Tím učinil návrh na uzavření smlouvy. Zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. Smlouva byla podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2 Smlouvy). Písemné výzvy byly odeslány dne 22. 4. 2022, 29. 4. 2022, 6. 5. 2022, 15. 5. 2022 a 30. 5. 2022. S ohledem na § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a rozhodnutí žalobkyně nezatěžovat žalovaného neúměrnými náklady v souvislosti s jeho prodlením, vymáhá náklady spojené s uplatněním pohledávky pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Výše poplatku za upomínky účtovaná ve výši 500 Kč odpovídá tržnímu standardu. Celková výše dluhu žalovaného, ke dni podání činí 7 830 Kč - jistina + poplatek ve výši 5 830 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč. K tomu smluvní pokuta dle čl. 2 smlouvy ve výši 0,10 % denně z dlužné částky ve výši 4 400 Kč, a to konkrétně ode dne 16. 4. 2022 (den následující po splatnosti zápůjčky, viz nárok 1) do dne 30. 5. 2023, kdy žalobkyně vyhotovila žalobu, tj. 1 800 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky dne 3. 4. 2023, žalovaný však nereagoval a dluh neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila smlouvu o zápůjčce a Všeobecné obchodní podmínky, výpisy ze svého účtu dokládající poskytnutí jistiny, kopie upomínek zaslaných žalovanému jako náklad spojený s uplatněním pohledávky, kopii předžalobní výzvy + podací arch, tedy doklady, z nichž vychází žalobní tvrzení. Soud dovodil, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 4 400 Kč za poplatek 1 430 Kč (cena peněz). Žalovaný peníze obdržel postupně: dne [datum] 1 000 Kč, dne [datum] 2 000 Kč a dne [datum] 1 400 Kč a spolu s poplatkem je žalobkyni nevrátil do 15. 4. 2022. Pro případ prodlení žalovaného se splněním závazku byla sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Po zhodnocení svých skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že mezi účastníky vznikl uzavřením smlouvy ze dne [datum] závazkový vztah v podobě smlouvy o zápůjčce podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku. Žalovaný nevyvrátil, že peníze obdržel a ani netvrdil, že je vrátil. Částka 1 430 Kč označená jako poplatek je v souladu s ustanovením § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Žaloba v rozsahu přisouzené částky 5 830 Kč byla podaná důvodně, a proto jí soud v tomto rozsahu vyhověl. Žalobkyně požaduje úhradu částky 2 000 Kč, která má představovat náklady spojené s uplatněním pohledávky. Soud dospěl k závěru, že ujednání o poplatcích nezakládá právo na cenu za konkrétní službu spojenou s vymáháním pohledávky, ale je ujednáním, které v případě prodlení žalovaného navyšuje jeho platební povinnost (cenu peněz). Ujednání o poplatku za konkrétní službu musí být v souladu s ustanovením § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a musí být v souladu s obecným povědomím o dobrých mravech. Jedná-li se o skryté navýšení úročení, nejde o ujednání s dobrými mravy souladné. V souladu s ustanovením § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru lze sjednat smluvní pokutu. Podle ustanovení § 122 odst. 3 tohoto právního předpisu souhrn smluvních pokut nesmí přesáhnout součin [číslo] celkové výše spotřebitelského úvěru. Žalobkyně takto stanovený limit nepřesahuje, avšak soud dovozuje, že uvedená informace o omezení výše smluvní pokuty musí být uvedena přímo ve smlouvě. Uvedené ujednání nebrání žalobkyni uplatnit smluvní pokutu v samostatném řízení. Z toho vyplývá závěr, že soud ujednání o smluvní pokutě v podobě formulované ve smlouvě účastníků, stejně jako ujednání o nákladech spojených s uplatněním pohledávky považuje za odporující dobrým mravům. Podle ustanovení § 558 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Z toho vyplývá, že v rozsahu částky 3 800 Kč soud žalobu zamítl. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná z 60 %. Soud proto uložil žalovanému nahradit jí 20 % vynaložených nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142, odst. 2 o. s. ř. Jde o zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměnu advokáta za tři úkony právní služby po 200 Kč, tři paušální náhrady po 100 Kč, celkem 1 300 Kč. Soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení (§ 14b a. t.) s ohledem na formulářový charakter žaloby. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky opakovaně, jednotlivé návrhy se liší pouze individualizačními údaji, jinak jsou obsah i struktura návrhů totožné.