11 C 307/2023-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo]. Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také Předpis splátek, který tvoří její přílohu [číslo]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky 12. 12. 2021 se žalovaný zavázal zaplatit předchůdkyni úrok v pevné výši 3 495 Kč. Žalovaný se dále zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 10 650 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 565 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 150 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 33 860 Kč, odpovídající součtu poskytnutého úvěru, úroku v pevné výši a Úhrad za služby, se žalovaný zavázal uhradit v 20 měsíčních splátkách po 1 693 Kč Poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 12. 12. 2021. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy Poslední splátku uhradil dne 22. 6. 2021 ve výši 2 000 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právní předchůdkyni právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru 8 980,55 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 158,03 Kč, úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 5 838,17 Kč, úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 863,46 Kč, úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště 1 726,79 Kč. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve Smlouvě, tj. k 12. 12. 2021, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši 8 980,55 Kč od 13. 12. 2021 dále úrokem s úrokovou sazbou ve výši 25 % ročně. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek vzniklo právní předchůdkyni také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], se všemi právy s ní spojenými, včetně práva ze smluvní pokuty, a to s účinností ke dni 28. 4. 2023. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Žalobkyně požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 8 980,55 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 158,03 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 5 838,17 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 863,46 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 1 726,79 Kč, smluvní pokuty ve výši 9 500 Kč, úroku vyčísleného od 13. 12. 2021 do 1. 4. 2023 z dlužné jistiny ve výši 4 134,61 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 1. 4. 2023 ve výši 1 595,89 Kč, úroků z úvěru ve výši 25 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 8 980,55 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky ve výši 10 138,58 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 8 980,55 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 158,03 Kč, od 2. 4. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Výzva byla žalovanému odeslána doporučeně 1. 8. 2023. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nařízeného ústního jednání se nezúčastnil. Právní zástupce žalobkyně odkázal na obsah do spisu založených listin: Smlouvu o úvěru [číslo] Předpis splátek, Transakční historii, Smlouvu o postoupení pohledávek, příslušnou stranu Přílohy č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávek, Předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladu o odeslání. Soud jimi provedl důkaz. 3. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalovanému poskytla 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit ve 20 splátkách 33 860 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy, zda v projednávané věci došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dospěl k závěru, že smlouva ze dne [datum] je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří součet sjednaného obchodního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy, za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu a za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště a jako celek byl příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok (cenu peněz). Souhrnný poplatek ve výši 18 860 Kč při splatnosti 20 měsíců, tj. při splatnosti jeden rok činí 75 % z poskytnuté jistiny. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 a další). V době uzavření smlouvy se obvyklá úroková míra pohybovala kolem 9 % ročně. Soud konstatuje, že poctivý a dobrověrný podnikatel nemohl v roce 2020 poskytnout plnění, jehož cena převyšuje jeho polovinu. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy. Nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalovanému neposkytla. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy jako celku představovalo plnění žalovanému plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil. 4. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč a že jí žalovaný vrátil 15 293 Kč, což soudu sdělil právní zástupce žalobkyně podáním ze dne 14. 11. 2023. Nedluží tudíž nic. Soud proto žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou. 5. Žalobkyně byla ve sporu zcela neúspěšná. Žalovaný žádné náklady řízení nevynaložil. Soud proto v souladu s ustanovením § 142, odst. 2 o. s. ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.