11 C 331/2023-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Žalobou se domáhá po žalovaném zaplacení těchto příspěvků. Nárok odvozuje z ustanovení § 4 odst. 1 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 doručení písemné výzvy žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná, coby vlastník/provozovatel, neměla ode dne 8. 12. 2022 do 5. 1. 2023 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 29 dní a žalovaná tímto jednáním porušila zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalované výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 19. 4. 2023. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná na předmětné výzvy nereagovala, byla jí dne 5. 9. 2023 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná po zaslání upomínky neuhradila nic, žalobkyni tak nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na soud. S ohledem na výše uvedené žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 1 663 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. G) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 47 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 29 dní, celkem ve výši 1 363 Kč, a dále z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). 3. Z předložených listin, tj. výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných, upomínky a předžalobní výzvy učinil soud závěr o skutkovém stavu shodný s obsahem návrhu na zahájení řízení, tedy, že žalovaná byla v období od 8. 12. 2022 do 5. 1. 2023 provozovatelem i vlastníkem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, na které nebylo po dobu 29 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti, a vozidlo bylo v tomto období vedeno v registru silničních vozidel jako provozované. Podle ustanovení § 1 odst. 2 ZOPV, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, může provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci (odst. 2). Podle ustanovení § 4 odst. 1 ZOPV jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle ustanovení § 4 odst. 3 ZOPV se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle ustanovení § 4 odst. 4 ZOPV je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle ustanovení § 4 odst. 5 ZOPV výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. G vyhlášky č. 205/1999 Sb., se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 ZOPV stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. Podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 4. V daném případě dospěl soud k závěru, že návrh byl podán důvodně. Žalovaná neměla pro své vozidlo v období 8. 12. 2022 do 5. 1. 2023, tedy po dobu 29 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti, vznikla jí tak v souladu se shora citovanými ustanoveními povinnost uhradit příspěvek žalobkyni, jehož výše je součinem počtu dnů a denní sazby 47 Kč, která odpovídá druhu vozidla, dle shora uvedené vyhlášky 1 363 Kč. V souvislosti s mimosoudním uplatněním práva pak žalobkyni vznikl nárok i na poplatek ve výši 300 Kč. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 zákona. 5. Vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky soud rozhodl o její povinnosti zaplatit žalobkyni 1 663 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobkyně má dle ustanovení § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení v požadované výši 15 %. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 663 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení (§ 14b a. t.) s ohledem na formulářový charakter žaloby. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky opakovaně, jednotlivé návrhy se liší pouze individualizačními údaji, jinak jsou obsah i struktura návrhů totožné.