16 C 213/2023-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 4 195,33 Kč z titulu neuhrazeného nájemného za poskytnutá zařízení, dlužných splátek za poskytnutá zařízení a smluvní pokuty ze nevrácená zařízení. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že na žalobkyni jako společnost nástupnickou přešlo v důsledku fúze sloučením veškeré jmění zanikající společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě účastnické smlouvy ze dne [datum], a Ceníku služeb [právnická osoba], (dále jen„ ceník“), Všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba], pro domácnosti, (dále jen„ obchodní podmínky“), mimo jiné přenechala předchůdkyně žalobkyně žalovanému k dočasnému užívání zařízení VTV Set Top Box 2G (dále jen„ zařízení [číslo]“), přičemž žalovaný si toto zařízení převzal. Na základě dohody o splátkách ceny zařízení ze dne 15. 2. 2021 žalobkyně prodala žalovanému zařízení Lenovo TAB M10 Plus 4GB (dále jen„ zařízení [číslo]“) za cenu 1 477 Kč s tím, že žalovaný uhradil při převzetí částku 397 Kč a zbývající část se žalovaný zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po 60 Kč. Na základě smlouvy o nájmu koncové zařízení ze dne 5. 2. 2021 mimo jiné přenechala žalobkyně žalovanému k dočasnému užívání zařízení VTV [příjmení] [příjmení] [příjmení] G2_AR (dále jen„ zařízení [číslo]“), přičemž žalovaný si toto zařízení převzal dne 3. 11. 2022. Na základě provedeného vyúčtování žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě sedmi neuhrazených splátek zařízení [číslo] po 60 Kč měsíčně. Na základě provedeného vyúčtování žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě osmi neuhrazených splátek nájemného zařízení [číslo] po 70 Kč měsíčně a osmi neuhrazených splátek zařízení [číslo] po 60 Kč měsíčně za období od 16. 1. 2022 do 15. 9. 2022. Na základě vyúčtování [číslo] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 3 155,33 Kč splatné dne 3. 11. 2022. Na základě provedeného vyúčtování žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě devíti neuhrazených splátek nájemného zařízení [číslo] po 70 Kč měsíčně. Žalovaný však ani přes předžalobní výzvu zástupce předchůdkyně žalobkyně žádnou z vyúčtovaných částek neuhradil, zařízení nevrátil, ani nezpochybnil správnost vyúčtování výše uvedených částek, stejně tak jako nerozporoval skutečnost, že dlužné částky žalobkyni nebyly uhrazeny. 5. Po právní stránce soud postupoval podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ustanovení § 2021 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 6. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný ve vztahu k zařízení mezi sebou uzavřely nájemní smlouvu podle § 2021 o.z., jejíž nedílnou součástí byl rovněž ceník a obchodní podmínky předchůdkyně žalobkyně. Obsahem této nájemní smlouvy byl závazek předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému do dočasného užívání zařízení [číslo] [číslo]. Žalovaný se zavázal zařízení převzít a za tento nájem zaplatit prostřednictvím vyúčtování předchůdkyně žalobkyně sjednané nájemné ve výši 70 Kč měsíčně splatné k datu uvedenému v příslušném vyúčtování. Předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost vyplývající z této smlouvy splnila a žalovanému pronajaté zařízení [číslo] [číslo] předala. Na základě dohody o splátkách ceny zařízení ze dne 15. 2. 2021 dále žalobkyně prodala žalovanému zařízení Lenovo TAB M10 Plus 4GB (dále jen„ zařízení [číslo]“) za cenu 1 477 Kč s tím, že žalovaný uhradil při převzetí částku 397 Kč a zbývající část se žalovaný zavázal uhradit v 18 měsíčních splátkách po 60 Kč. Na základě provedeného vyúčtování žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě sedmi neuhrazených splátek zařízení [číslo] po 60 Kč měsíčně. Na základě provedeného vyúčtování žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě osmi neuhrazených splátek nájemného zařízení [číslo] po 70 Kč měsíčně a osmi neuhrazených splátek zařízení [číslo] po 60 Kč měsíčně za období od 16. 1. 2022 do 15. 9. 2022. Na základě vyúčtování [číslo] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 3 155,33 Kč splatné dne 3. 11. 2022. Na základě provedeného vyúčtování žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě devíti neuhrazených splátek nájemného zařízení [číslo] po 70 Kč měsíčně. Žalovaný však ani přes předžalobní výzvu zástupce předchůdkyně žalobkyně žádnou z vyúčtovaných částek neuhradil, pronajatá zařízení nevrátil, ani nezpochybnil správnost vyúčtování výše uvedených částek, stejně tak jako nerozporoval skutečnost, že dlužné částky žalobkyni nebyly uhrazeny. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku. 8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.