20 C 151/2023-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost vyklidit ubytovací místnost označenou ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že tuto místnost žalovaný užívá po skončení nájemní smlouvy, která byla uzavřena na dobu určitou do 30. 9. 2023. Žalobce dále podotkl, že k prodloužení nájmu nedošlo z důvodu neplacení nájemného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ke stavu věci soud se souhlasem účastníků bez nařízení jednání, tj. jen na základě účastníky, resp. žalobcem předložených listinných důkazů, tj. postupem dle ust. § 115a o.s.ř., zjistil, že žalobce je vlastníkem budovy [adresa] představující stavbu ubytovacího zařízení v [katastrální uzemí] na adrese [ulice a číslo] stojící na pozemku p. č. st. [rok], což vyplývá z veřejně přístupných informací o vlastnictví této nemovitosti. Dále bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o nájmu, v níž se žalobce zavázal přenechat žalovanému do užívání ubytovací místnost [číslo] o velikosti 16,24 m2 s příslušenstvím. Doba nájmu byla v této smlouvě sjednaná na dobu určitou tří měsíců od [datum] s možností prodloužení nájmu o další tři měsíce, ledaže některá ze stran smlouvy oznámí, že na prodloužení nemá zájem. Toto oznámení učinil žalobce přípisem ze dne 19. 9. 2023 s tím, že nájem tak končí 30. 9. 2023. Žalovaný byl vyzván k vyklizení ubytovací místnosti a dále k úhradě dlužného nájemného, přičemž je zjevné, že nezájem žalobce na dalším trvání nájmu byl způsoben právě neplacením nájemného. Uvedené sdělení bylo žalovanému zasláno prostřednictvím České pošty tak, jak vyplývá z přiložené dodejky týkající se této poštovní zásilky. 4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením shora uvedené smlouvy ze dne [datum] vznikl mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem závazek dle ust. § 2235 a násl. občanského zákoníku v podobě nájmu bytu uvedeného ve výroku tohoto rozsudku, neboť bytem se dle ust. § 2236 občanského zákoníku rozumí rovněž místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. S ohledem na ujednání o době nájmu byla tato smlouva účinná od [datum] do 30. 9. 2023, a v této době tak mohl žalovaný jako nájemce užívat byt, resp. ubytovací místnost, která mu byla žalobcem přenechána k zajištění jeho bytových potřeb. Po skončení účinnosti této smlouvy tak žalovaný uvedený byt užívá bez právního důvodu, čímž porušil povinnost dle ustanovení § 2292 obč. zák., dle kterého nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Z důvodu porušení posledně zmíněné povinnosti se tak žalobce oprávněně domáhá ochrany svého vlastnického práva podle ustanovení § 1040 obč. zák., neboť žalovaný do jeho vlastnického práva neprávem zasahuje tím, že zadržuje neprávem jeho věc, a soud tak žalobě vyhověl. 5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobci jako úspěšnému účastníku. Tyto náklady tvoří zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč a dále odměna advokáta za zastupování žalobce za dva úkony právní služby po 1 500 Kč dle advokátního tarifu spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč ke každému z úkonů právní služby a příslušná DPH, tj. náklady ve výši 9 356 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jeho zástupce. 6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého ke splnění povinnosti uložené ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku stanovil základní lhůtu 15 dnů, neboť neměl důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější a pro splnění povinnosti dle výroku pod bodem II. tohoto rozsudku stanovil podle téhož ustanovení zákonem určenou lhůtu třídenní.