22 C 103/2023-75 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 770,26 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ Banka“), uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o finančním leasingu - konkrétně Leasingovou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou součástí Smlouvy také Všeobecné obchodní podmínky finančního leasingu Banky (dále jen„ VOP“). Na základě uzavřené Smlouvy přenechal právní předchůdce žalobkyně žalovanému, jakožto leasingovému nájemci, k užívání předmět leasingu blíže specifikovaný ve Smlouvě, a to na dobu 36 měsíců. Žalovaný se současně ve Smlouvě zavázal za užívání předmětu leasingu uhradit právnímu předchůdci žalobkyně celkem 36 pravidelných měsíčních leasingových splátek. Výše splátek a doba jejich splatnosti byla sjednána přímo ve Smlouvě a popř. rovněž ve splátkovém kalendáři, který tvoří její přílohu a nedílnou součást. Žalovaný uhradil poslední splátku dne 28. 1. 2002. V průběhu trvání Smlouvy se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek úvěru a neplnil tak řádně a včas své závazky ze Smlouvy. Tímto podstatně porušil ustanovení Smlouvy. Na základě tohoto porušení ze strany žalovaného ve smyslu ustanovení VOP (tj. za podstatné porušení Smlouvy žalovaným se považuje zejména prodlení žalovaného po dobu delší než 30 dnů se zaplacením leasingové splátky nebo jiné platby) byla Banka oprávněna na základě VOP Smlouvu výpovědí předčasně ukončit pro hrubé porušení smluvních ujednání. Banka tak učinila a Smlouvu předčasně ukončila ke dni 6. 6. 2002, o čemž žalovaného písemně vyrozuměla. V souladu se Smlouvou a s VOP byla Banka oprávněna v případě předčasného ukončení Smlouvy z důvodu hrubého porušení smluvních podmínek žalovaným požadovat po žalovaném zaplacení souhrnu všech splátek za dobu, na kterou byla Smlouva původně sjednána, veškerých nákladů a poplatků spojených s ukončením Smlouvy včetně případného pojištění a smluvních pokut. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 03. 2019, a to s účinností ke dni 15. 03. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Dlužná částka ke dni postoupení činila 17 770,26 Kč s příslušenstvím. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni do dne sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: dlužné částky ve výši 17 770,26 Kč představující jistinu a zákonného úroku z prodlení ve výši 5,5% ročně za období od 7. 6. 2002 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 30. 4. 2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z leasingové smlouvy [číslo] má soud za zjištěné, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), [IČO], jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem leasingu bylo osobní vozidlo tovární značky Daewoo Nexia TF 19 – MPI 1,5, s číslem karoserie (VIN): [anonymizováno]. Délka leasingového vztahu byla sjednána v délce trváni 36 měsíců, přičemž první splátka měla být uhrazena ke dni 20. 4. 2001, tak jak to odpovídá připojenému splátkovému kalendáři, z něhož je zřejmý detailní přehled splátek. Jak rovněž vyplývá ze splátkového kalendáře tvořícího součást předmětné leasingové smlouvy, žalovaný se zavázal platit jednotlivé splátky nájemného ve výši 5 430 Kč, přičemž záloha na splátky spolu s administrativním poplatkem byla sjednána v celkové výši 37 605 Kč, tak jak to odpovídá pořizovací ceně předmětného vozidla tvořícího předmět leasingu ve výši 119 000 Kč. Na podkladě splátkového kalendáře k uzavřené leasingové smlouvě [číslo] se tak žalovaný zavázal platit žalobci jednotlivé splátky nájemného v podobě měsíčních splátek ve výši 5 430 Kč, a to od 220. 4. 2001 do 20. 3. 2003 a dále až do 20. 3. 2004 měl žalovaný platit pojištění odpovědnosti ve výši 320 Kč měsíčně. Nedílnou součástí smlouvy se rovněž staly Všeobecné obchodní podmínky finančního leasingu [anonymizována tři slova] verze 01/ 2001, spolu s předávacím protokolem a splátkovým kalendářem, kdy žalovaný jako uživatel prohlásil a rovněž podpisem smlouvy potvrdil, že byl před uzavřením leasingové smlouvy seznámen s uvedenými všeobecnými obchodními podmínkami a že je v písemné podobě převzal. 4. Dle článku XII všeobecných obchodních podmínek byl předchůdce žalobce v postavení pronajímatele oprávněn předčasně s okamžitou platností vypovědět leasingovou smlouvu a učinit splatnými všechny zbývající splátky a platby včetně pokut a úroků z prodlení, a to mimo jiné, pokud se žalovaný jako uživatel ocitne v prodlení se zaplacením jednotlivé splátky. 5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 s účinností ke dni 15. 3. 2019 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Součástí smlouvy byla rovněž příloha, ve které je uveden seznam postoupených pohledávek, přičemž postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 3. 2019. 6. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud v souladu ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku a zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 1. 1. 2014. Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízeným vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 7. Dle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. 8. Po právním posouzení žalobcem předložených listin tak soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdce žalobce a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o finančním leasingu [číslo] přičemž leasingová smlouva mezi smluvními stranami byla uzavřena jako smlouva nepojmenovaná ve smyslu ust. § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, a to rovněž s odkazem na ust. § 262 odst. 1 obchodního zákoníku, kdy práva a povinnosti účastníků smlouvy se řídí především ustanovením leasingové smlouvy. Leasingová smlouva je smlouvou nepojmenovanou podle § 269 odst. 2 obchodního zákoníku, práva a povinnosti účastníků smlouvy se řídí především ustanoveními leasingové smlouvy. 9. V řízení bylo na podkladě obsahu smlouvy ve spojení s všeobecnými smluvními podmínkami právního předchůdce žalobce prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaný si sjednali ve smlouvě pro případ předčasného ukončení leasingové smlouvy z důvodů na straně žalovaného, a to mimo jiné v podobě prodlení s úhradou splátek, právo žalobce na úhradu všech dlužných splátek, tedy i splátek splatných po výpovědi smlouvy. Právním důvodem pro plnění ve splátkách je smlouva, proto vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na plnění sjednaných splátek dnem účinnosti smlouvy, která toto právo na dílčí plnění založila. Žalobce prokázal svou aktivní legitimaci ve sporu smlouvou o postoupení pohledávky ve spojení s její přílohou a dopisem oznamujícím postoupení pohledávky žalovanému. Soud proto dospěl k závěru, že nárok žalobce na zaplacení částky v celkové výši 17 770,26 Kč je důvodný, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, včetně požadavku žalobce na zaplacení úroků z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 770,26 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.