22 C 138/2023-13 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 919 Kč s úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaný u žalobkyně objednal objednávkou ze dne [datum] odvoz a likvidaci odpadní vody na adrese [adresa žalovaného]. Práce byly provedeny téhož dne a následně vyúčtovány daňovým dokladem [číslo] na částku 3 919 Kč se splatností 20. 10. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě dvou písemných výzev žalobkyně ani na základě předžalobní výzvy. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil na výzvu soudu. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný objednal dne [datum] likvidaci kalu ze septiku a žumpy na adrese [adresa žalovaného]. Dle zakázkového listu byla objednaná služba provedena téhož dne. Na provedené služby byla vystavena dne 5. 10. 2022 faktura [číslo] s datem splatnosti na částku 3 919 Kč, tato částka dle zakázkového listu představuje 300 Kč za 2 m3 koncentrované odpadní vody po 150 Kč/m3 a 3 262,50 Kč za 2,15 hodiny práce fekálního vozu po 1 450 Kč/hod, dále DPH ve výši 356,25 Kč a haléřové vyrovnání 0,25 Kč. Z tvrzení žalobkyně a absence tvrzení žalovaného o opaku vyplývá, že žalovaný fakturovanou částku neuhradil. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Žalobkyně s žalovaným uzavřela platnou smlouvu o dílo dle ustanovení § 2586 a násl. o. z., na základě které se žalobkyně zavázala provést odvoz a likvidaci odpadních vod z místa určeného žalovaným a žalovaný byl povinen za provedenou činnost zaplatit, což žalovaný řádně a včas na základě vystavené faktury neučinil a cenu za odvoz a likvidaci odpadních vod neuhradil. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má proto podle ust. § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 3 919 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 919 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.