22 C 165/2023-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 28. 3. 2008 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 2 560 Kč ve 40 týdenních splátkách. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně zaplatil částku 2 500 Kč, která byla započtena na souhrnný poplatek. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplatit jistinu ve výši 4 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 60 Kč (nedoplatek souhrnného poplatku), zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 KČ od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 KČ od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 000 KČ od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 KČ od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 KČ od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 KČ od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 KČ od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 KČ od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9,00%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75%, zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022 a zákonný úrok z prodlení z částky 4 000 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 4. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] v hotovosti částku 4 000 Kč. Celková částka v případě řádného splácení činila 6 560 Kč, z toho 4 000 Kč činila jistina a 2 560 Kč činil souhrnný poplatek. Žalovaný dosud na svůj dluh uhradil 2 500 Kč, tuto částku předchůdkyně žalobkyně započítala na úhradu souhrnného poplatku. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na žalobkyni. Žalobkyně odeslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dluhu. 5. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ o. z.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 7. Podle § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 8. Podle § 451 odst. 2 o. z. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 9. Podle § 563 o. z. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce takto: 11. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 o. z., která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. 12. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce ze dne 26. 8. 2008, je absolutně neplatná pro její rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky. Souhrnný poplatek ve výši 2 560 Kč v projednávané věci činí 64 % z poskytnuté jistiny ve výši 4 000 Kč při splatnosti 40 týdnů, úroková míra tak činí 83,2 % ročně. Uvedený souhrnný poplatek byl příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy defacto o smluvní úrok. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách. V době uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum] činila průměrná obvyklá úroková míra 13,42 % ročně, z čehož vyplývá, že úroková sazba (83,2 %) sjednaná ve smlouvě o půjčce ze dne [datum] přesahuje obvyklý úrok více než šestinásobně. Jednotlivá ujednání smlouvy o půjčce ze dne [datum] jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě nepůjčila, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 o. z. 13. Poskytnutí finančních prostředků žalovanému bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 451 o. z. Žalobkyně přitom poskytla žalovanému částku 4 000 Kč, žalovaný dosud na svůj dluh uhradil 2 500 Kč, a tedy se bezdůvodně obohatil o částku 1 500 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni byla platně postoupena předmětná pohledávka vůči žalovanému. Žalobkyně následně odeslala žalovanému dne 20. 9. 2018 výzvu k úhradě dluhu, dne 25. 9. 2018 se tato výzva do sféry dispozice žalovaného, do 5. 10. 2018 měl žalovaný dle výzvy plnit a od 6. 10. 2018 je v prodlení v souladu s ustanovením § 563 o. z. 14. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě částečně vyhověl co do zaplacení částky 1 500 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 500 Kč od 6. 10. 2018 do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.) 15. Zbývající nároky uplatněné žalobkyní soud zamítl, neboť vyplývají z neplatné smlouvy (výrok II.). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly (výrok III.).