22 C 169/2023-18 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 9 120 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný použil ve dnech 5. 1. 2022, 28. 3. 2022, 2. 4. 2022, 2. 8. 2022, 1. 9. 2022 a 6. 12. 2022 ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na žalobkyní provozovaných linkách MHD a na výzvu dopravcem pověřených osob se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky žalobkyně a vznikla mu proto povinnost uhradit za každý případ jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil na výzvu soudu. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to záznam o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 5. 1. 2022, záznam o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 28. 3. 2022 záznam o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 2. 4. 2022, záznam o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 1. 9 2022, záznam o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 6. 12. 2022, záznam o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne 2. 8. 2022, Výňatek ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně, a předžalobní výzvy ze dne 25. 5. 2022, 13. 9. 2022, 23. 11. 2022 a 13. 2. 2023 včetně dodejek. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný byl kontrolován v [obec] dne 5. 1. 2022 v 16:28 na lince 2 ve voze [číslo] dne 28. 3. 2022 v 16:13 na lince 2 ve voze [číslo] dne 2. 4. 2022 v 7:20 na lince 4 ve voze [číslo] dne 2. 8. 2022 v 10:49 na lince 2 ve voze [číslo] dne 1. 9. 2022 v 15:02 na lince 2 ve voze [číslo] dne 6. 12. 2022 v 18:04 na lince 4 ve voze [číslo] neprokázal se platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla pověřenou osobou dopravce ověřena vždy dle občanského průkazu. Uložené povinnosti uhradit jízdné a přirážku k jízdnému žalovaný nesplnil, když dlužné částky neuhradil na místě kontrol, ani na základě předžalobních výzev žalobkyně ze dne 25. 5. 2022, 13. 9. 2022, 23. 11. 2022 a 13. 2. 2023. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podmínky přepravy stanoví dle § 37 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, přepravní řády. Z ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) téhož zákona pak vyplývá povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním doklady, a pokud tak neučiní, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Podle Smluvních přepravních podmínek žalobkyně je cena jízdného a přirážka k jízdnému stanovena Ceníkem, které je jejich přílohou. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný cestoval ve dnech 5. 1. 2022, 28. 3. 2022, 2. 4. 2022, 2. 8. 2022, 1. 9. 2022 a 6. 12. 2022 dopravními prostředky žalobkyně bez platného jízdního dokladu a vznikla mu proto povinnost uhradit za každý případ jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má proto podle ust. § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.