22 C 54/2023-28 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 1 510 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] cestoval vozidlem městské hromadné dopravy provozované [anonymizováno] podnikem [územní celek], a.s., (dále„ [anonymizováno]“) čímž došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob. Při kontrole revizorem bylo zjištěno, že žalovaný nastoupil přepravu bez platného jízdního dokladu. Vznikla mu tak povinnost zaplatit [právnická osoba] jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 6. 1. 2023 neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil na výzvu soudu. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to zápis o provedené přepravní kontrole, Smluvní přepravní podmínky [anonymizováno], Tarif pro přepravu cestujících [anonymizováno], Smlouvu o postoupení pohledávky, Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínku vč. podacího lístku. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný byl kontrolován v [obec] dne [datum] v [anonymizováno] na lince [anonymizováno], ve voze [anonymizováno] a neprokázal se jízdním dokladem. Uloženou povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému žalovaný nesplnil, když dlužnou částku neuhradil na místě kontrol, ani později. Pohledávku za žalovaným postoupil [anonymizováno] žalobkyni dne 19. 12. 2022. Postoupení pohledávky oznámila žalobkyně žalovanému dne 6. 1. 2023, téhož dne zaslal zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu.. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podmínky přepravy stanoví dle § 18b zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, přepravní řády. Z ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) téhož zákona pak vyplývá povinnost cestujícího prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním doklady, a pokud tak neučiní, podle písm. e) téhož ustanovení zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Podle Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] je cena jízdného a přirážka k jízdnému stanovena Tarifem pro přepravu cestujících [anonymizováno]. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný ve shora uvedeném případě cestoval dopravním prostředkem právního předchůdce žalobkyně bez platného jízdního dokladu a vznikla mu proto povinnost uhradit jízdné ve výši 10 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci, a proto jí soud v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má proto podle ust. § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 510 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.