22 C 98/2022-30 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11 051 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen "ZOPV"). Žalovaný, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód] (dále pouze„ vozidlo A“), neměl k vozidlu od [datum] do [datum] (celkem 75 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv bylo vozidlo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni za každý den částku 35 Kč, celkem tedy 2 625 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč s datem splatnosti 20. 6. 2021. Žalovaný dlužné částky neuhradil, přestože mu byla zaslána dne 3. 5. 2022 předžalobní upomínka. Dále žalovaný, coby provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmena r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód] (dále pouze„ vozidlo B“), neměl k vozidlu od [datum] do [datum] (celkem 91 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv bylo vozidlo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni za každý den částku 86 Kč, celkem tedy 7 826 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč s datem splatnosti 27. 11. 2021. Žalovaný dlužné částky neuhradil, přestože mu byla zaslána dne 3. 5. 2022 předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaný ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil. 3. Z provedených důkazů soud zjistil, že žalovaný byl dle registru silničních vozidel v období od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem vozidla A a v období od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem vozidla B (údaje z RSV). Dne 6. 4. 2021 byl žalobkyní vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 2 925 Kč včetně poplatku 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek, neboť vozidlo A bylo v období od [datum] do [datum] evidováno jako provozované a bez pojištění, a to ve lhůtě do 60 dnů (výzva k úhradě příspěvku ze dne 6. 4. 2021). Dne 9. 7. 2021 byla žalovanému zalána upomínka k úhradě částky 2 935 Kč (upomínka ze dne 9. 7. 2021). Dne 6. 8. 2021 byla žalovanému zaslána II. upomínka k úhradě dlužné částky v aktuální výši 2 955 Kč (II. upomínka ze dne 6. 8. 2021). Dne 3. 5. 2022 byla žalovanému zaslána zástupkyní žalobkyně předžalobní výzva k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva ze dne 3. 5. 2022 včetně podacího archu). Dne 13. 9. 2021 byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 8 126 Kč včetně poplatku 300 Kč za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek, neboť vozidlo B bylo v období od 23. 4. 2021 do [datum] evidováno jako provozované a bez pojištění, a to ve lhůtě do 60 dnů (výzva k úhradě příspěvku ze dne 13. 9. 2021). Dne 15. 12. 2021 byla žalovanému zalána upomínka k úhradě částky 8 156 Kč (upomínka ze dne 15. 12. 2021). Dne 13. 1. 2022 byla žalovanému zaslána II. upomínka k úhradě dlužné částky v aktuální výši 8 211 Kč (II. upomínka ze dne 13. 1. 2022). Dne 3. 5. 2022 byla žalovanému zaslána zástupkyní žalobkyně předžalobní výzva k úhradě dlužné částky (předžalobní výzva ze dne 3. 5. 2022 včetně podacího archu). 4. Soud tak učinil skutkový závěr shodný s žalobou, tedy že žalovaný byl v období od [datum] do [datum] (tedy 75 dní) vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 a v období od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu jiného než podle písmena r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, neměl k nim sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vozidla byla v tomto období vedena v registru silničních vozidel jako provozovaná. Z tvrzení žalobkyně a absence tvrzení žalovaného o opaku pak soud dospěl k závěru, že přes zaslané opakované výzvy žalovaný neuhradil žalobkyní vyměřené příspěvky do garančního fondu včetně nákladů na jejich uplatnění. 5. Podle ustanovení § 1 odst. 2 ZOPV Nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, (odst. 1), může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci (odst. 2). 6. Podle ustanovení § 4 odst. 1 ZOPV jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] ([název žalobkyně] – dle ust. § 1 odst. 1 písm. b) ZOPV) příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 7. Podle ustanovení § 4 odst. 3 ZO29PV se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 8. Podle ustanovení § 4 odst. 4 ZOPV je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 9. Podle ustanovení § 4 odst. 5 ZOPV výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 10. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb., se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 ZOPV stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč. 11. Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb., se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 ZOPV stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmena r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg ve výši 35 Kč. 12. Podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 13. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný neměl v případě vozidla A v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 75 dnů, a v případě vozidla B v období od [datum] do [datum], tedy po dobu 91 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti, vznikla mu tak v souladu se shora citovanými ustanoveními povinnost uhradit příspěvek žalobkyni, jehož výše je součinem počtu dnů a denní sazby, která v případě vozidla A činí 35 Kč a v případě vozidla B 86 Kč, jež odpovídají druhu vozidla, dle shora uvedené vyhlášky, celkem tedy 10 451 Kč. V souvislosti s mimosoudním uplatněním práva pak žalobkyni vznikl nárok i na poplatek ve výši 300 Kč, a to celkem dvakrát. Vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky tak soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 11 051 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobkyně má dle ustanovení § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 051 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných