23 C 28/2023-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 5 133 Kč s příslušenstvím z důvodu nesplnění povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 4. Žalovaný byl v období od 20. 8. 2021 do 21. 11. 2021 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru od 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně, [registrační značka], [VIN kód], a neměl ve shora uvedeném období k tomuto automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. S ohledem na absenci předmětného pojištění odeslala žalobkyně prostřednictvím poštovní přepravy žalovanému písemnou výzvu ze dne 27. 1. 2022, která mu byla doručena dne 31. 1. 2022, obsahující údaje o registrační značce, VIN a čísle technického průkazu výše uvedeného automobilu, jakož i poučení o možnosti žalovaného doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 20. 8. 2021 do 21. 11. 2021, tj. za 94 dní při denní sazbě 47 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalovaného ve výši 300 Kč, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě žalovaný neuhradí požadovaný příspěvek. 5. Žalovaný byl v období od 29. 11. 2021 do 9. 12. 2021 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně, [registrační značka], [VIN kód], a neměl ve shora uvedeném období k tomuto automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. S ohledem na absenci předmětného pojištění odeslala žalobkyně prostřednictvím poštovní přepravy žalovanému písemnou výzvu ze dne 14. 2. 2022, která mu byla doručena dne 18. 3. 2022, obsahující údaje o registrační značce, VIN a čísle technického průkazu výše uvedeného automobilu, jakož i poučení o možnosti žalovaného doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 29. 11. 2021 do 9. 12. 2021, tj. za 11 dní při denní sazbě 65 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalovaného ve výši 300 Kč, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě žalovaný neuhradí požadovaný příspěvek. 6. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku žalobou nárokované peněžní prostředky uhradil či uvedl okolnosti vylučující vznik nároku na předmětné příspěvky, zpochybnil správnost jejich vyúčtování, stejně tak jako že by rozporoval skutečnost, že nárokované peněžní prostředky žalobkyni dosud nebyly uhrazeny. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. V dané věci žalovaný neměl u shora specifikovaných tuzemských vozidel (§ 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), kterých byl žalovaný v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem (podle § 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), sjednáno od 20. 8. 2021 do 21. 11. 2021 a od 29. 11. 2021 do 9. 12. 2021 pojištění odpovědnosti z provozu těchto vozidel, a to ačkoliv k tomu byl povinen (§ 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě zákonných příspěvků do garančního fondu žalobkyně (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně proto vyzvala žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvků, a to písemnými výzvami obsahujícími veškeré náležitosti stanovené příslušným právním předpisem (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), se splatností nejpozději (v pořadí výzev uvedených shora) do 1. 4. 2022 a 19. 4. 2022. Splatnost byla stanovena uplynutím lhůty 60 dnů od doručení shora specifikovaných výzev do faktické dispozice žalovaného (§ 570 o. z., § 1958 o. z.). Žalovaný však i přes uvedené výzvy žalobkyně předmětné příspěvky neuhradil. V kontextu těchto skutečností tak žalobkyni za období od 20. 8. 2021 do 21. 11. 2021 a od 29. 11. 2021 do 9. 12. 2022 vzniklo právo požadovat na žalovaném úhradu příspěvků v sazbě 47 Kč a 65 Kč za jeden den absence předmětného pojištění, a to včetně paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na tyto příspěvky v souhrnné výši 600 Kč, celkem tedy 5 733 Kč (§ 4 odst. 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) a h) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Jelikož žalovaný uvedené dlužné peněžní prostředky dobrovolně neuhradil a neučinil tak ani doposud, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, ve výši 11,75 % ročně z částky 4 418 Kč od 13. 4. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 715 Kč od 1. 5. 2022 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 5 133 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.