23 C 307/2023-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 2 135 Kč s příslušenstvím z důvodu nesplnění povinnosti žalované uhradit žalobkyni příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 4. Žalovaná byla v období od 14. 9. 2022 do 13. 11. 2022 evidována v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3, [registrační značka], [VIN kód], a neměla ve shora uvedeném období k tomuto automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. S ohledem na absenci předmětného pojištění odeslala žalobkyně prostřednictvím poštovní přepravy žalované písemnou výzvu, která byla dodána do její dispoziční sféry dne 13. 1. 2023, obsahující údaje o registrační značce, VIN a čísle technického průkazu výše uvedeného automobilu, jakož i poučení o možnosti žalované doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 14. 9. 2022 do 13. 11. 2022, tj. za 61 dní při denní sazbě 35 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalované ve výši 300 Kč, za předpokladu, že ve stanoveném termínu žalovaná neuhradí požadovaný příspěvek. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku žalobou nárokované peněžní prostředky uhradila či uvedla okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, zpochybnila správnost vyúčtování tohoto příspěvku, stejně tak jako že by rozporovala skutečnost, že nárokované peněžní prostředky žalobkyni dosud nebyly uhrazeny. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. V dané věci žalovaná neměla u shora specifikovaného tuzemského vozidla (§ 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), kterého byla žalovaná v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem (§ 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), sjednáno od 14. 9. 2022 do 13. 11. 2022 pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla, a to ačkoliv k tomu byla povinna (§ 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalované tak vznikla povinnost k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně proto vyzvala žalovanou do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku, a to písemnou výzvou obsahující veškeré náležitosti stanovené příslušným právním předpisem (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), se splatností nejpozději do 14. 3. 2023. Splatnost byla stanovena uplynutím lhůty 60 dnů od dodání shora specifikované výzvy do faktické dispozice žalované (§ 570 o. z., § 1958 o. z.). Žalovaná však i přes uvedenou výzvu žalobkyně předmětný příspěvek neuhradila. V kontextu těchto skutečností tak žalobkyni za období od 14. 9. 2022 do 13. 11. 2022 vzniklo právo požadovat na žalované úhradu příspěvku v sazbě 35 Kč za jeden den absence předmětného pojištění, a to včetně paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem tedy 2 435 Kč (§ 4 odst. 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. e) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Jelikož žalovaná uvedenou dlužnou částku dobrovolně neuhradila a neučinila tak ani doposud, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení, v souladu s návrhem žalobkyně, ve výši ve výši 15 % ročně z částky 2 135 Kč od 29. 3. 2023 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 6. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 135 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.