23 C 308/2023-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 946 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Žalobkyně učinila vůči osobě označené jako žalovaný nabídku, že pro případ způsobení škody provozem osobního vozidla tovární značky Škoda, model Octavia, [registrační značka], poskytne žalovanému nebo třetí osobě navržené plnění, za což se žalovaný měl zavázat platit žalobkyni od 5. 4. 2022 čtvrtletně částku 862 Kč. Tato nabídka měla být žalovaným přijata platbou částky 862 Kč do 20. 4. 2022 ve prospěch bankovního účtu žalobkyně. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 1731 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého platí, že z návrhu na uzavření smlouvy, (dále jen„ nabídka“), musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 2758 odst. 1 o. z., platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 6. Žalobkyně v postavení pojistitele učinila vůči osobě označené jako žalovaný nabídku na uzavření pojistné smlouvy. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by tuto nabídku přijal skutečně žalovaný, neboť žalobkyně k tomuto svému tvrzení nepředložila žádný důkaz. 7. Žalobkyně tak neprokázala, že by v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními uvedenými shora se žalovaným uzavřela v žalobě specifikovanou pojistnou smlouvu, a to ačkoliv k tomu byla s ohledem na svá tvrzení ve smyslu § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), povinna. Následkem nesplnění takové povinnost je zásadně stav objektivní nejistoty ohledně této žalobkyní tvrzené, a pro předmětné řízení stěžejní, skutečnosti, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila. Za této situace tak soud žalobu zamítl. 8. O náhradě nákladů soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.