23 C 49/2023-36 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 3 264 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Žalobkyně učinila vůči osobě označené jako žalovaný nabídku, že pro případ způsobení škody provozem osobního vozidla tovární značky Ford, model Fiesta, [registrační značka], poskytne žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění, za což se žalovaný měl zavázat platit od 26. 1. 2021 půlročně částku 5 160 Kč. Tato nabídka měla být žalovaným přijata platbou částky 5 160 Kč do 10. 2. 2021 ve prospěch účtu žalobkyně. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 1731 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého platí, že z návrhu na uzavření smlouvy, (dále jen„ nabídka“), musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 2758 odst. 1 o. z., platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 6. Žalobkyně v postavení pojistitele učinila vůči osobě označené jako žalovaný nabídku na uzavření pojistné smlouvy. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by tuto nabídku přijal skutečně žalovaný, neboť žalobkyně k tomuto svému tvrzení předložila pouze listinu označenou jako„ Výpisy“, ze které není zřejmé, kdo, zda a kdy skutečně vložil na blíže nespecifikovaný bankovní účet částku ve výši 5 160 Kč. 7. Žalobkyně tak neprokázala, že by v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními uvedenými shora se žalovaným uzavřela v žalobě specifikovanou pojistnou smlouvu, a to ačkoliv k tomu byla s ohledem na svá tvrzení ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. povinna. Následkem nesplnění takové povinnost je zásadně stav objektivní nejistoty ohledně této žalobkyní tvrzené a pro předmětné řízení významné skutečnosti, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila. Za této situace tak soud žalobu zamítl. 8. O náhradě nákladů soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.