33 C 157/2023-37 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 463 727,66 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen banka) smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 480 000 Kč. Část úvěru byla použita na úhradu dřívějších závazků žalovaného a zbývající část úvěru byla žalovanému poskytnuta neúčelově na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu s úroky ve výši 15,20 % ročně a se sjednanými poplatky a s pojištěním schopnosti splácet formou pravidelných měsíčních splátek počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Žalovaný porušil své smluvní závazky, když byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek, a proto banka využila svého oprávnění a dopisem ze dne 20. 5. 2021 úvěr zesplatnila. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 502 842,85 Kč byl žalovaný povinen uhradit neprodleně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno doporučeným dopisem ze dne 14. 7. 2022. Ke dni postoupení činila pohledávka 531 863,07 Kč (z toho dlužná jistina úvěru ve výši 458 362,66 Kč, poplatky a smluvní pokuty ve výši 5 365 Kč, kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 30 541,19 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 37 594,22 Kč). Dále žalobkyně požaduje úrok z dlužné jistiny ve výši 15,2 % ročně od 21. 5. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 463 722,66 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, nepožádal o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalovaného. 3. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Mezi bankou a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet - konsolidace půjček, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 480 000 Kč Součástí smlouvy byly všeobecné produktové podmínky. Části úvěru ve výši 175 300,92 Kč, 23 583,49 Kč, 98 722,76 Kč, 22 496,10 Kč, 8 672,11 Kč, 46 536,34 Kč a 28 392,97 Kč byly použity na úhradu dřívějších závazků žalovaného u banky a zbývající část úvěru ve výši 28 481,04 Kč byla poskytnuta neúčelově na bankovní účet žalovaného č. ú. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu s úroky s úrokovou sazbou 15,20% ročně a se sjednaným pojištěním schopnosti splácet ve výši 773 Kč měsíčně ve 120 pravidelných měsíčních splátkách po 8 575,97 Kč vždy k 15. dni v měsíci počínaje dnem 15. 7. 2020 celkem měl žalovaný zaplatit částku 925 524,15 Kč. Žalovaný se dle smlouvy dále zavázal hradit sjednané poplatky, zejména poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 795 Kč a poplatky spojené s porušením smlouvy. Žalovaný porušil své smluvní závazky, když byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných splátek, banka proto úvěr v souladu se smlouvou a produktovými podmínkami dopisem ze dne 20. 5. 2021 zesplatnila ke dni 20. 5. 2021. Celková dlužná částka činila 502 842,85 Kč, kterou byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Na základě smlouvy ze dne [datum] byla pohledávka s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 6. 2022. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným celkem 531 863,07 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 458 362,66 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 5 365 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 30 541,19 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 37 594,22 Kč. 4. Před poskytnutím úvěru banka zkoumala, zda nedošlo k porušení nebo ke změnám na straně žalovaného, zejména v jeho finanční situaci, které by nasvědčovaly tomu, že je ohrožena jeho schopnost splácet úvěr. Žalovaný, který v době žádosti o úvěr za účelem konsolidace půjček měl otevřeno sedm úvěrových účtů v celkové výši 451 518,96 Kč, k jejichž konsolidaci byl úvěr poskytnut, byl shledán schopným splácet úvěr ve výši 480 000 Kč. 5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a § 2395 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho vyžádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným platně uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – konsolidace půjček, na základě které byly doplaceny dosavadní dluhy žalovaného v celkové výši 451 518,96 Kč a žalovanému byla převedena zbývající část jistiny úvěru ve výši 28 481,04 Kč neúčelově na běžný účet, když v důsledku uzavření smlouvy o úvěru došlo ke konsolidaci předchozích závazků žalovaného, a tedy ke snížení dosavadní měsíční splátky jeho závazků. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru zohlednil způsob plnění dosavadních dluhů, přičemž nevznikly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr v poskytnuté výši sjednaným způsobem splácet. V daném případě soud posoudil vyhodnocení právního předchůdce žalobkyně o schopnosti žalovaného úvěr splácet jako dostačující k poskytnutí úvěru. Uzavřením shora uvedené Smlouvy o úvěru vznikl mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným závazek v podobě smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z., na základě které žalovaný čerpal částku popsanou v žalobě způsobem popsaným ve Smlouvě, nedodržel však svou povinnost z uzavřené smlouvy o úvěru, tj. vrátit částku jistiny úvěru a uhradit sjednané úroky a poplatky. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že žalovaný poskytnutý úvěr čerpal i to v jakém rozsahu svou uvedenou povinnost nesplnil. Právní předchůdce žalobkyně tak využil svého oprávnění ze smlouvy požádat o předčasné splacení úvěru a na základě uvedeného právního jednání právního předchůdce žalobkyně se úvěr stal splatným ke dni 20. 5. 2021. Žalobkyně v žalobě a v doplnění žaloby dostatečně jasně popsala složení celkové dlužné částky, v rámci které je obsažena dlužná jistina, sjednané poplatky a sjednaný úrok, a to i v jeho kapitalizované podobě. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, a proto banka úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Tím, že žalovaný nezaplatil dluh řádně a včas, ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, a proto má žalobkyně podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení. 10. S ohledem na výše uvede soud žalobě jako důvodné vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 81 954 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 18 550 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 463 727,66 Kč sestávající z částky 10 180 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 52 400 Kč ve výši 11 004 Kč. Soud nepřiznal náhradu za písemné podání ze dne 18. 8. 2023, neboť tímto podáním žalobkyně doplňovala v žalobě chybějící tvrzení a důkazy k prokázání svých nároků.