33 C 165/2023-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 945 Kč se zákonným úrokem z prodlení, představující nezaplacené televizní poplatky za období červen až prosinec 2022. Návrh odůvodnila tím, že v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud [anonymizováno] po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášení opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu nereagoval, zařadila jej žalobkyně dle shora citovaného zákona do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. Žalovaný se tak stal poplatníkem televizního poplatku ze zákona a vznikla mu povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši (135 Kč měsíčně). Žalovaný nedostál své zákonné povinnosti, když za uvedená období televizní poplatky nezaplatil. Podle ust. § 7 odst. 2 zák. 348/2005 Sb. je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Ode dne následujícího po splatnosti poplatku za jednotlivé měsíce do 14. 4. 2023 požadovala žalobkyně úrok z prodlení ve výši určené podle předpisů práva občanského, který vyčíslila a vyjádřila částkou 78,48 Kč. Žalobkyně vedle úroků z prodlení požadovala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, které představují náklady, jež žalobkyně jako nezastoupený účastník vynaložila na vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky žalovanému. Ohledně vyhotovování a odesílání předžalobních upomínek uzavřela žalobkyně Rámcovou dohodu o poskytování služeb ze dne [datum] se společností [právnická osoba], kdy v této dohodě, konkrétně v příloze č. 2 byl sjednán náklad na odeslání jedné upomínky poštou 62 Kč a cena za kompletaci a tisk ve výši 2,39 Kč, tedy celkem 64,39 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 3. Žalobkyně k žalobě doložila výzvy k přihlášení poplatníka [anonymizováno] ze dne 23. 10. 2018 a ze dne 29. 5. 2019, oznámení o zařazení žalovaného do evidence plátců televizního poplatku ze dne 28. 8. 2019 spojené s výzvou k úhradě poplatků ve výši 135 Kč měsíčně počínaje měsícem září 2019 se splatností vždy do každého 15. dne kalendářního měsíce, potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků (výpis z evidence [anonymizováno]), výpočet úroků z prodlení a předžalobní upomínku ze dne 17. 1. 2023 zaslanou žalobkyní. 4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný byl zařazen do evidence plátců televizního poplatku a vznikla mu povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za shora specifikované období a dluží žalobkyni částku 945 Kč. 5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 3 odst. 2 a § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 6. Na základě doložených důkazu, a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky, má soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobkyni částku 945 Kč odpovídající nezaplaceným televizním poplatkům za shora uvedená období. Ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. stanovuje vyvratitelnou právní domněnku. Vazba na připojení k distribuční soustavě elektrické energie je zvolena s ohledem na to, že odběr elektřiny vytváří většinou předpoklad pro provoz rozhlasových a televizních přijímačů a až na výjimky platí pravidlo, kdo odebírá elektřinu, ten má rozhlas a televizi. Pro výjimečné případy odběratelů elektřiny bez rozhlasových či televizních přijímačů je pak otevřen prostor pro prokázání opaku. Žalovaný na výzvu žalobkyně ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy nereagoval, proto se ze zákona považuje za poplatníka televizního poplatku a byl žalobkyní od srpna 2019 zařazen do evidence poplatníků a od září 2019 mu vznikla povinnost televizní poplatky hradit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v nároku na zaplacení částky 945 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 78,48 Kč vyhověl. 7. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) tvoří příslušenství pohledávky též náklady spojené s uplatněním pohledávky. 8. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč. Žalobkyně spravuje agendu televizních poplatků sama, jestliže žalobkyně na základě rámcové smlouvy předává agendu související s vymáháním dlužných televizních poplatků extérní společnosti a následně pak je v řízení zastoupena advokátní kanceláří, vytrácí se smysl předávání této agendy externí společnosti. Soud proto dospěl k závěru, že není důvod pro přiznání takto vzniklých nákladů řízení jako účelně vynaložených. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 945 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.