33 C 167/2023-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 915 Kč se zákonným úrokem z prodlení, představující nezaplacené televizní poplatky za období duben, květen, červen, červenec, listopad a prosinec 2020, ledne až prosinec 2021 a leden až listopad 2022 (135 Kč měsíčně). Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je poplatníkem televizního poplatku, neboť je držitelem televizního přijímače, a je jako poplatník televizního poplatku přihlášen do evidence televizních poplatků. Žalovaný nedostál své zákonné povinnosti, když za uvedená období televizní poplatky nezaplatil. Podle ust. § 7 odst. 2 zák. 348/2005 Sb. je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Ode dne následujícího po splatnosti poplatku za jednotlivé měsíce do 14. 4. 2023 požadovala žalobkyně úrok z prodlení ve výši určené podle předpisů práva občanského, který vyčíslila a vyjádřila částkou 605,43 Kč. Žalobkyně vedle úroků z prodlení požadovala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč, které představují náklady, jež žalobkyně jako nezastoupený účastník vynaložila na vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky žalovanému. Ohledně vyhotovování a odesílání předžalobních upomínek uzavřela žalobkyně Rámcovou dohodu o poskytování služeb ze dne [datum] se společností [právnická osoba], kdy v této dohodě, konkrétně v příloze č. 2 byl sjednán náklad na odeslání jedné upomínky poštou 62 Kč a cena za kompletaci a tisk ve výši 2,39 Kč, tedy celkem 64,39 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 3. Žalobkyně k žalobě doložila potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, přehled předpisů a plateb, předžalobní upomínku k zaplacení dlužných televizních poplatků ze dne 9. 1. 2023 včetně dokladu o jejím odeslání, výpočet úroků z prodlení. 4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný se v listopadu 1983 přihlásil za poplatníka televizního poplatku a vznikla mu tedy povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný nezaplatil televizní poplatky za shora specifikované období a dluží žalobkyni částku 3 915 Kč. 5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 3 odst. 2 a § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 6. Na základě doložených důkazu, a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky, má soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobkyni částku 3 915 Kč odpovídající nezaplaceným televizním poplatkům za shora uvedená období. Žalovaný se v uvedeném období neodhlásil z evidence poplatků, je proto povinen za uvedená období poplatky uhradit. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v nároku na zaplacení částky 3 915 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení v částce 605,43 Kč vyhověl. 7. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) tvoří příslušenství pohledávky též náklady spojené s uplatněním pohledávky. 8. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 64 Kč. Žalobkyně spravuje agendu televizních poplatků sama, jestliže žalobkyně na základě rámcové smlouvy předává agendu související s vymáháním dlužných televizních poplatků extérní společnosti a následně pak je v řízení zastoupena advokátní kanceláří, vytrácí se smysl předávání této agendy externí společnosti. Soud proto dospěl k závěru, že není důvod pro přiznání takto vzniklých nákladů řízení jako účelně vynaložených. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč. Za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. lze považovat takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem a náklady spojené se zastupováním advokátem soud shledal za účelně vynaložené. Tyto náklady se tedy sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 915 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.