33 C 225/2023-36 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 26 148,13Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o [anonymizována dvě slova] kontu ze dne [datum] se žalobkyně zavázala pro žalovaného zřídit a vést běžný účet č. [bankovní účet]. Následně došlo na základě žádosti o poskytnutí povoleného přečerpání ze dne [datum] k uzavření Smlouvy o povoleném přečerpání běžného účtu a žalobkyně umožnila žalovanému přečerpat jeho běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu ve výši 30 000 Kč. Sjednaná úroková sazby činila 18,90% ročně. Dle čl. 4 obchodních podmínek pro povolené přečerpání běžného účtu je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému za své služby poplatky dle Sazebníku poplatků. Žalovaný byl povinen zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a event. naběhlých úroků z prodlení, a to vždy ke splatnosti, kterým je podle obchodních podmínek vždy poslední den kalendářního měsíce. Žalovaný se naposledy ocitl v prodlení ke dni 31. 2. 2022, žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru po opakovaném prodlení s úhradou peněžitých splátek resp. dlužných poplatků až po odeslání„ poslední výzvy k zaplacení dlužné částky“ žalovanému dne 14. 4. 2022. Oznámením o zesplatnění úvěru na základě porušení povinnosti byly veškeré závazky žalovaného prohlášeny za splatné ke dni 29. 6. 2022. Žalované dlužné poplatky ve výši 1 650 Kč jsou tvořeny účtovaným poplatkem za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši 500 Kč (ze dne 21. 2. 2022, 14. 3. 2022 a 14. 4. 2022) a poplatkem za výzvu k dodržení podmínky kontokorentu ve výši 150 Kč (ze dne 9. 6. 2022. Ke dni 22. 4. 2023 dluží žalovaný žalobkyni částku 30 741,14 Kč, která se skládá z: -) dlužné jistiny 24 498,13 Kč -) kapitalizovaného běžného úroku 2 794,46 Kč -) kapitalizovaného úroku z prodlení 1 798,55 Kč -) poplatků 1 650 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, nepožádal o odročení jednání, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl dokazování žalobkyní předloženými listinnými důkazy, a to smlouvou o [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], žádostí o poskytnutí úvěru, smlouvou o kontokorentu ze dne [datum], výzvou k dodržování podmínek kontokorentu, oznámením o zesplatnění, výzvami k zaplacení dluhu, sazebníkem [anonymizováno], předloženým soupisem dlužné jistiny a příslušenství a předžalobní výzvou ze dne 28. 4. 2023. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Na základě žádosti ze dne [datum] zavřeli účastníci Smlouvu o povolení přečerpání běžného účtu, jejíž součástí byly Podmínky pro kontorokent. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou kontokorentu na jeho účtu č. [bankovní účet] do výše povoleného limitu 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni roční úrok ve výši 18,90%. Žalovaný byl opakovaně v prodlení s úhradou měsíčních splátek, proto žalobkyně přistoupila ke dni 29. 6. 2022 k zesplatnění veškerých jeho závazků a vyzvala jej k úhradě pohledávky. Žalovaný neuhrazené peněžní prostředky včetně příslušenství žalobkyni neuhradil, naposledy byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou ze dne ze dne 28. 4. 2023 zaslanou zástupcem žalobkyně. 6. Z žádosti o poskytnutí úvěry bylo zjištěno, že banka zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, zkoumala příjmovou a výdajovou stránku platebního účtu žalovaného na základě historie účtu vedeného u žalobkyně a provedla kontrolu žalovaného v databázi bankovních i nebankovních registrů (BRKI, NRKI). 7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 8. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 9. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 513 o. z. jsou příslušenstvím pohledávky útoky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 12. Podle § 1970 o. z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru formou kontokorentu k jeho běžnému účtu vedenému u žalobkyně, a to ve výši 30 000 Kč. Před uzavřením této smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Na základě smlouvy bylo žalobkyní žalovanému umožněno čerpat kontokorent do výše 5 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, a to včetně sjednaného úroku. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplácel jej řádně a včas. Žalobkyně proto úvěrovou smlouvu vypověděla a požadoval po žalovaném zaplacení celé dlužné částky, skládající se z jistiny, úroků, úroků z prodlení a poplatků. 14. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 148,13 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.), soud mu rovněž uložil povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 049 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 046 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 148,13 Kč sestávající z částky 2 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 440 Kč ve výši 1 563 Kč.