33 C 345/2022-33 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 068 Kč s úrokem z prodlení z částky 868 Kč od 24. 5. 2021 do zaplacení, představující neuhrazené pojistné z pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z výkonu povolání ve výši 868 Kč a poplatek za odeslání výzvy k úhradě dlužného pojistného ve výši 200 Kč Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění ke dni [datum], žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum] a z důvodu neplacení pojistného nastaly účinky ukončení smlouvy ke dni 25. 3. 2021. 2. Protože žalovaný je státní občan Ukrajiny, je ve sporu obsažen mezinárodní prvek, a proto soud nejprve řešil otázku, zda k projednání žaloby je dána mezinárodní příslušnost českých soudů. Mezi Českou republikou a Ukrajinou byla uzavřena smlouva o právní pomoci, vyhlášená pod [číslo] Sb. m. s. (dále jen„ smlouva“), upravující pravomoc soudu obou stran v občanskoprávním řízení. Podle čl. 48 Smlouvy se smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli. Jestliže se účastníci na volbě práva neshodli, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku. Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Pobyt žalovaného na území České republiky se nepodařilo zjistit. Soudu prvního stupně se nepodařilo zjistit ani žádné okolnosti nasvědčující tomu, že by měl žalovaný bydliště v jiném členském státě, ani skutečnosti, které by mu umožňovaly dospět k závěru, že žalovaný má bydliště mimo území Evropské unie. Podle čl. 18 odst. 2 nařízení evropského a parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), může smluvní partner podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, na jehož území má spotřebitel bydliště. Pravomoc českých soudů je dána podle čl. 19 odst. 2 nařízení Brusel I bis, které se použije i na případy, kdy soudy nejsou schopny určit aktuální bydliště žalovaného a nemají průkazné indicie umožňující dopět k závěru, že žalovaný má bydliště mimo území Evropské unie. Podle SDEU mají pravomoc rozhodnout o žalobě směřující proti spotřebiteli soudy členského státu, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště spotřebitele. V daném případě se poslední známé bydliště žalovaného, které bylo možno zjistit, nacházelo v České republice, na adrese [adresa žalovaného]. Jedná se o místo, které žalovaný sám udal jako svoji adresu ve smlouvě, přičemž změnu adresy žalovaný smluvními partnerovi nenahlásil. Pravomoc soudu České republiky je tak dána. 3. Z důvodu neznámého pobytu žalovaného byl žalovanému usnesením ze dne 24. 2. 2023 podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ustanoven opatrovník. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 5. Žalobkyně k žalobě doložila pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, upomínku k úhradě dlužné částky s upozorněním na možný zánik pojištění, oznámení o zániku pojistné smlouvy, výzvu k zaplacení dluhu po zániku pojištění, předžalobní upomínku zaslanou zástupkyní žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání a Všeobecné pojistné podmínky. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými ve shora citované žalobě. 6. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z výkonu povolání, podle které byl žalovaný povinen platit sjednané pojistné. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 2. 2021 a z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojištění. Za období od [datum] do 23. 5. 2021 činí dluh na pojistném částku 868 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 25. 3. 2022. Žalovaný ani přes opakované výzvy dluh neuhradil. 7. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2804 o. z. platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle ust. § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu. 8. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužného pojistného dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni částku 1 068 Kč odpovídající neuhrazenému pojistnému do zániku pojistné smlouvy a nákladům vynaloženým v souvislosti s vymáháním dluhu. Žaloba byla shledána důvodná, když z doložených důkazů je zřejmé, že účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu. Smlouva zanikla podle § 2804 o. z., tedy z důvodu neplacení pojistného, když byly splněny zákonné požadavky pro zánik pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. Pojistitel má podle § 2782 o. z. právo na pojistné za pojistnou dobu. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobce požaduje úrok z prodlení od dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy, tedy od 24. 5. 2021. Nárok na zaplacení částky 200 Kč je odůvodněn všeobecnými pojistnými podmínkami a Sazebníkem nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného. Soud proto žalobě v celém rozsahu včetně příslušenství vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 068 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.