33 C 366/2022-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala po žalovanému zaplacení částky 5 497 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je poskytovatelem služeb elektronických komunikací a pomocí pevných linek poskytuje též služby Internet a [anonymizováno] TV. Žalobkyně poskytla žalovanému pro užívání služby Internet a služby digitální televize [anonymizováno] TV, kterých byl žalovaný účastníkem, koncové zařízení pro služby Internet tzv. modem (dále jen„ modem“) a pro službu [anonymizováno] TV zařízení tzv. Set-top-box (dále jen„ STB“). Zařízení modem a STB bylo žalovanému poskytnuto na splátky po 24 měsíčních splátkách. Fakturou [číslo] se splatností 27. 7. 2018 byla žalovanému vyfakturována za splátky částka 145,75 Kč, fakturou [číslo] se splatností 24. 8. 2018 byla žalovanému vyfakturována za splátky částka 229,08 Kč a dále v období od 1. 8. 2019 do 31. 5. 2020 byla žalovanému měsíčně vyfakturována za splátky částka 229,04 Kč, a to fakturou [číslo] se platností 24. 9. 2018, fakturou [číslo] se splatností 23. 10. 2018, fakturou [číslo] se splatností 23. 11. 2018, fakturou [číslo] se platností 27. 12. 2018, fakturou [číslo] se splatností 23. 1. 2019, fakturou [číslo] se splatností 25. 2. 2019, fakturou [číslo] se splatností 25. 3. 2019, fakturou [číslo] se splatností 23. 4. 2019, fakturou [číslo] se splatností 23. 5. 2019, fakturou [číslo] se splatností 24. 6. 2019, fakturou [číslo] se splatností 23. 7. 2019, fakturou [číslo] se splatností 23. 8. 2019, fakturou [číslo] se splatností 23. 9. 2019, fakturou [číslo] se splatností 23. 10. 2019, fakturou [číslo] se splatností 25. 11. 2019, fakturou [číslo] se splatností 23. 12. 2019, fakturou [číslo] se platností 23. 1. 2020, fakturou [číslo] se platností 24. 2. 2020, fakturou [číslo] se platností 23. 3. 2020, fakturou [číslo] se platností 23. 4. 2020, fakturou [číslo] se platností 25. 5. 2020 a fakturou [číslo] se platností 23. 6. 2020. Fakturou [číslo] za období od 1. 6. 2020 do 30. 6. 2020 byla za splátky zařízení vyfakturována částka 83,29 Kč. Celková částka z vystavených faktur činí 5 497 Kč. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani na základě předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 3. Žalobkyně k žalobě doložila předávací protokol ze dne [datum], jednotlivá měsíční vyúčtování služeb za období od 20. 6. 2018 do 30. 6. 2020, oznámení o zrušení poskytování služeb ze dne 21. 1. 2019, přehled neuhrazených faktur, pokus o smír ze dne 8. 4. 2019, rozhodnutí českého telekomunikačního úřadu, všeobecné podmínky pro poskytování dostupných služeb elektronických komunikací a ceník [anonymizováno]. 4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalobkyně jako poskytovatel služeb elektronických komunikací umožnila žalovanému využívat prostřednictvím sítě žalobkyně služby Internet a [anonymizováno] TV a k tomuto účelu žalované poskytla modem a STB, za které se žalovaný zavázal uhradit kupní cenu v pravidelných měsíčních splátkách zahrnutých do vyúčtování. Žalobkyně poskytnuté služby podle dohodnutých smluvních podmínek řádně vyúčtovávala, žalovaný však tato vyúčtování nehradil řádně a včas. 5. Na zjištěný skutkový stav po právní stránce soud aplikoval ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů. V režimu zákon o elektronických komunikacích byla mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, na základě které se žalovaná zavázala platit žalobkyni cenu za poskytnuté služby dle vystaveného vyúčtování. 6. Podle § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích je účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby. 7. Na základě doložených důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky odpovídající ceně za sjednané a poskytnuté služby elektronických komunikací dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni celkem částku 5 497 Kč, a proto žalobě jako důvodné vyhověl. Protože se žalovaný doslal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s dle § 1970 o. z, jehož výše byla shledána v souladu s nařízením č. 351/2015 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 9. Jelikož odvolání není proti tomuto rozsudku přípustné, vyhotovil soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozhodnutí.