33 C 367/2022-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] cestovala žalovaná veřejným dopravním prostředkem žalobkyně bez platného jízdního dokladu, čímž porušila povinnosti cestujícího, a proto jí vznikla povinnost uhradit jízdné a přirážku k jízdnému v celkové výši 1 520 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. 3. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to záznam o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum], hlášení o provedené přepravní kontrole, předžalobní výzvu ze dne 16. 3. 2022 a výňatek ze smluvních přepravních podmínek. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými ve shora citované žalobě. 4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaná byla dne [datum] v 14:06 hod. kontrolován v [obec] v prostředku městské hromadné dopravy na lince [anonymizováno] [číslo] při kontrole se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem nebo [anonymizováno] kartou. Jízdné ani přirážku k jízdnému žalovaná na místě neuhradila. 5. Z doložených důkazů a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě jízdného a přirážky k jízdnému dospěl soud k závěru, že žalovaná dluží žalobkyni celkem částku 1 520 Kč. 6. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Žalovaná použila k přepravě dopravní prostředek, avšak nezaplatila stanovené jízdné, čímž porušila Přepravní řád a smluvní přepravní podmínky žalobkyně, když porušil povinnost plynoucí z ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o drahách) má žalovaná povinnost zaplatit jízdné dle tarifu a přirážku k jízdnému, která je ve smluvních přepravních podmínkách stanovena v částce 1 500 Kč a nepřesahuje tedy částku uvedenou v § 37 odst. 6 zákona o drahách. Dle tarifu žalobkyně je žalovaná povinna uhradit i jízdné ve výši 20 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok ode dne následujícího na marném uplynutí 40. denní lhůty k úhradě. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.