ECLI: ECLI:CZ:OSSO:2023:33.C.381.2022.2 Datum: 2023-02-02 Předmět: zaplacení 6 534,16 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.", "§ 8 z ["peněžité plnění""pojistné na zdravotní pojištění"]
O co šlo: zaplacení 6 534,16 Kč s příslušenstvím (["§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 151 z. č. 99/1963 S)
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 6 534,16 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl pojištěncem žalobkyně s přestávkami v období od 1. 4. 2009 do 31. 10. 2018. Žalobkyně byla prostřednictvím Kanceláře zdravotního pojištění v září 2020 vyzvána k úhradě zdravotních služeb, které žalovaná čerpal na území Spolkové republiky Německo dne 13. 6. 2018 a na území Španělska dne 6. 4. 2019 na základě předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vystaveného žalobkyní, a to celkové částce 6 534,16 Kč. Dle žalovaným doložených dokladů však zdravotní pojištění žalovaného u žalobkyně ve dnech 13. 6. 2018 a 6. 4. 2019 netrvalo, neboť dne 13. 6. 2018 byl žalovaný zdravotně pojištěn ve Španělsku a dne 6. 4. 2019 byl zdravotně pojištěn ve Spolkové republice Německo, kdy dne 1. 10. 2018 doložil žalovaný žalobkyni pracovní smlouvu s místem výkonu práce ve španělsku s dobou trvání od [datum] do 31. 10. 2018 a dále dne 9. 11. 2018 doložil pracovní smlouvu s místem výkonu práce v SRN s dobou trvání od [datum] do 31. 10. 2019. Ke dni vzniku pracovního poměru tedy vzniklo žalovanému pojištění v příslušném státě. Přesto, že žalovanému pojištění u žalobkyně zaniklo, čerpal na účet žalobkyně zdravotní služby. Žalobkyně byla povinna uhradit veškeré náklady na zdravotní služby čerpané na základě platného Evropského průkazu zdravotního pojištění, a to i přesto, že žalovaný v daném období nebyl pojištěncem zdravotní pojišťovny. Dne 12. 10. 2020 proto žalobkyně na výzvu Kanceláře zdravotního pojištění uhradila za zdravotní služby čerpané žalovaným v zahraničí částku 6 534,16 Kč. Tím žalobkyni vznikla škoda ve výši úhrady, kterou žalobkyně provedla poskytovatelům zdravotních služeb za zdravotní služby čerpané žalovaným po ukončení jeho zdravotního pojištění. Žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] na částku 6 534,16 Kč splatnou dne 30. 6. 2021. Žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradil a nereagoval ani na předžalobní upomínky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby bylo v souladu s ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.
3. Žalobkyně k žalobě doložila fakturu [číslo] ze dne 31. 5. 2021 na částku 6 534,16 Kč splatnou dne 30. 6. 2021, výzvu k úhradě částky 6 534,16 Kč ze dne 25. 5. 2021, vyúčtování nákladů za poskytnutí věcné dávky, výpis z informačního systému žalobkyně – přehled vztahů žalovaného se žalobkyní, předžalobní upomínku ze dne 10. 8. 2021, výpisy z aplikace APKZP, pracovní smlouvu ze Španělska a pracovní smlouvu ze SRN.
4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila za žalovaného náklady na zdravotní služby čerpané na území jiného členského státu Evropské unie v době, kdy žalovaný nebyl pojištěncem žalobkyně, a to v celkové částce 6 534,16 Kč (zdravotní služby čerpané ve Španělsku vyúčtované v částce 1 826,48 Kč a zdravotní služby čerpané v SRN vyúčtované v částce 4 707,68 Kč).
5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění (dále jen„ zákon o veřejném zdravotním pojištění“), podle nařízení č. 883/2004 a podle Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen„ koordinační nařízení EU“).
6. Podle § 8 odst. 4 zákona o veřejném zdravotním pojištění není pojištěnec povinen platit pojistné po dobu, kdy je dlouhodobě v cizině, pokud je v cizině zdravotně pojištěn a učinil o této skutečnosti u příslušné zdravotní pojišťovny písemné prohlášení. Povinnost platit pojistné však zaniká až dnem, který pojištěnec v prohlášení podle věty prvé uvedl, ne však dříve než dnem následujícím po dni, kdy toto prohlášení bylo doručeno příslušné zdravotní pojišťovně. Od stejného dne až do dne, kdy se pojištěnec u příslušné zdravotní pojišťovny opět přihlásil, nemá pojištěnec nárok na poskytování hrazených služeb. Současně s opětovným přihlášením u příslušné zdravotní pojišťovny je pojištěnec povinen této pojišťovně dodatečně předložit doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce. Pokud pojištěnec nepředloží příslušné zdravotní pojišťovně doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině a jeho délce, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo; penále se v takovém případě nevymáhá. Jestliže pojištěnec předloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v cizině, který nekryje celou dobu, kdy nebyl povinen platit pojistné v České republice podle věty první, je povinen doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění v cizině netrvalo po celý takový kalendářní měsíc; penále se v takovém případě nevymáhá. Další prohlášení podle věty první lze zdravotní pojišťovně podat nejdříve po uplynutí 2 celých kalendářních měsíců následujících po dni opětovného přihlášení. Za dlouhodobý pobyt v cizině se považuje nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.
7. Před pravidly obsaženými v zákoně o veřejném zdravotním pojištění má aplikační přednost úprava v koordinačních nařízeních EU. Nařízení koordinují použití předpisů států v oblasti sociálního zabezpečení, a tedy i zdravotního pojištění vůči migrujícím osobám a jejich rodinným příslušníkům. Jedním ze základních principů koordinace je aplikace právního řádu jediného státu, čímž se předchází tomu, aby osoba byla pojištěna dvakrát či vícekrát, nebo situaci, kdy by naopak nebyla pojištěna vůbec. Koordinační nařízení tedy zavádějí princip jediného pojištění. Jinými slovy člověk podléhá právním předpisům o zdravotním pojištění pouze v jednom státě a tímto státem je stát výdělečné činnosti bez ohledu na místo jeho trvalého pobytu (článek 11 odst. 3 písm. a Nařízení č. 883/2004).
8. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni částku 6 534,16 Kč. Žalovaný jako účastník systému zdravotního pojištění jiného členského státu EU nemohl čerpat zdravotní pojištění na účet své české pojišťovny. Podle § 12 písm. j) zákona o veřejném zdravotním pojištění měl žalovaný povinnost do 8 dnů vrátit žalobkyni průkaz pojištěnce a neměl právo na čerpání hrazených zdravotních služeb žalobkyní. Žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil a neoprávněně průkaz pojištěnce využíval k čerpání zdravotních služeb na účet žalobkyně u poskytovatelů zdravotních služeb mimo území ČR. Zdravotní pojišťovny mají podle evropských nařízení povinnost uhradit nezbytnou péči svých pojištěnců v ostatních zemích EU. Až následně v rámci zúčtování poskytnutých zdravotních služeb mezi zeměmi EU se žalobkyně dozvěděla, že na základě jejího již neplatného průkazu byla poskytnuta zdravotní péče a měla povinnost tuto péči zahraničnímu poskytovateli zdravotních služeb uhradit. Žalobkyně uhradila za žalovaného zdravotní péči v době, kdy podléhal pojištění jiného státu, a proto má proti žalovanému nárok na úhradu žalobkyní zaplacené zdravotní péče. Žalobkyně vynaložení nákladů v žalované výši řádně prokázala, a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úhradu úroků z prodlení.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.