33 C 56/2023-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 40 616,81 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným dne [datum] uzavřela Rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byla žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne [datum] uzavřeli účastníci Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě, kterým žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 40 000 Kč. Po prověření úvěruschopnosti žalovaného bylo mu poskytnutí kontokorentu dne [datum] schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupila žalobkyně dne 4. 10. 2022 k zesplatnění kontokorentu a ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 40 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 1 954,30 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne 1. 7. 2022 naúčtovaných do data předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do 3. 10. 2022. Následně žalobkyně ze strany žalovaného neeviduje žádnou další platbu na úhradu kontokorentu. O zesplatnění kontokorentu žalobkyně informovala žalovaného dopisem ze dne 5. 10. 2022 a dále také zpráva na e-mailovou adresu žalovaného, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Celkový dluh vyplývající ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni podání žaloby činí na jistině 40 000 Kč spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 1 954,30 Kč za období ode dne 1. 7. 2022 do 3. 10. 2022, se smluvním úrokem 18,9% ročně z částky 40 000 Kč od 4. 10. 2022 do 30. 10. 2022, smluvním úrokem 15% ročně z částky 40 000 Kč od 31. 10. 2022 do zaplacení (v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) a se zákonným úrokem z prodlení z částky 40 000 Kč od 15. 10. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, přestože byl k jednání řádně předvolán, nepožádal o odročení jednání, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Soud provedl dokazování žalobkyní předloženými listinnými důkazy, a to rámcovou smlouvou [číslo] dodatkem č. 1 k rámcové smlouvě – smlouva o poskytnutí kontokorentu, obchodními podmínkami [příjmení] [příjmení], podmínkami pro používání kontokorentu, předsmluvním formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, mimořádným výpisem z běžného účtu žalovaného, přehledem čerpání a splácení kontokorentu, zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou ze dne 5. 10. 2022 včetně dokladu o odeslání, obchodními podmínkami pro používání úvěru, přehledem nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu a ceníkem [příjmení] [příjmení]. 4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena Rámcová smlouva [číslo] na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dodatkem č. 1 ze dne [datum] k Rámcové smlouvě žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 40 000 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr s možností přečerpání, tzv. kontokorent ve výši 40 000 Kč s úrokovou sazbou 18,9% ročně. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 7. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena Rámcová smlouvy, na základě které žalobkyně zřídila a vedla pro žalovaného běžný účet s tím, že následně byl dne [datum] uzavřen dodatek č. 1, na jehož základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr formou přečerpání běžného účtu (kontokorent) ve výši 40 000 Kč. Před uzavřením této smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Na základě smlouvy bylo žalobkyní žalovanému umožněno čerpat kontokorent do výše 40 000 Kč a žalovanému vznikla povinnost poskytnutý úvěr řádně a včas splácet, a to včetně sjednaného úroku. Tuto svou povinnost žalovaný porušil, proto žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila dnem 4. 10. 2022, když výše pohledávky za žalovaným vyplývá z předloženého Přehledu čerpání a splácení a Výpisu z běžného účtu žalovaného. Žalovaný ničeho neuhradil ani na opakované výzvy. 10. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobě jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 40 016, 81 Kč, jako dlužné jistiny kontokorentu (40 000 Kč) a poplatku za výběry z bankomatů (16,81 Kč) spolu se smluvními úroky z úvěru, které soud přiznal žalobkyni v souladu s žalobním návrhem, tedy v částečně kapitalizované výši 1 954,30 Kč za dobu od 1. 7. 2020 do 3. 10. 2022, dále ve výši 18,9 % ročně z jistiny za dobu od 4. 10. 2022 do 30. 10. 2022 a dále ve výši 15 % ročně z jistiny (§ 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru) od 31. 10. 2022 do zaplacení. Dále soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 600 Kč (§ 513 o. z.). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.), soud mu rovněž uložil povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 625 Kč, jež odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku, když další náklady žalobkyně nepožadovala.