44 C 76/2023-17 — Okresní soud v Sokolově

Manžel se návrhem z 3. 3. 2023 domáhal rozvodu manželství, uzavřeného 30. 7. 2016, z nějž se 19. 1. 2018 narodily děti [jméno] [jméno] a [jméno] [jméno], neboť účastníci uzavřeli manželství po dlouhodobém soužití, vztah byl spořádaný, plnil funkci. Manželství bylo spokojené do 2020, problémy počaly v polovině 2021. Manželka se trvale odstěhovala do [příjmení] [jméno], jen občas přijede, pobude doma pár dnů, za posledních 15 měsíců 7krát. Příčinami rozvratu jsou ztráta vzájemné úcty, lásky, tolerance, pramenící ze změny osobnosti manželky. Nejsou schopni se dohodnout na základních věcech, jakékoli jednání končí hádkou. Nemají společné zájmy. Manžel žije s dětmi. Intimně se nestýkají od 2022. Manžel při jednání uvedl, že se chce rozvést, mělo by se však počkat na manželku, aby se dohodli o majetku, než se tak stane, rozvádět se asi nechce, pak by se mohlo pokračovat, při jednání chtěl mít advokáta. Účastníci uzavřeli manželství 2016 2018 se jim narodila dcera [jméno] [jméno] a syn [jméno] [jméno]. Manželství bylo spokojené, před 3 roky došlo k odloučení, manželka pobývá ve Spojeném království [příjmení] [jméno] a Severního Irska, s dětmi je v telefonickém kontaktu, do Česka jezdí občas, manžel za tohoto stavu nechtěl v manželství setrvat. Rozvést se však nechtěl, dokud se nedohodne s manželkou na vypořádání majetkových vztahů, bydlení, zejména měl obavu, že manželka může po rozvodu dům prodat, on ho potřebuje zkolaudovat. Manželka se zřejmě vrátí do Česka, v tom případě by jí manžel nebránil v návratu. Manželka s rozvodem souhlasila, s ohledem na stanovisko manžela považovala za rozumné řízení přerušit za účelem vyřešení těchto otázek. Rozsudkem Okresního soudu v Sokolově z 19. 6. 2023, 40 Nc 28229/2022-68, jenž nabyl právní moci 26. 7. 2023, byly děti na dobu po rozvodu svěřeny do péče manžela, manželka zavázána na ně hradit výživné po 1 000 Kč měsíčně, takovou úpravu doporučily i děti prostřednictvím svého opatrovníka; rozsudek byl odůvodněn tím, že manžel žije v Česku od 2021, manželka do Česka přijela v únoru 2023, soužití účastníků bylo konfliktní, manželka příjem neprokázala, tvrdila, že je schopna si vydělat 3 000 britských liber, v katastru nemovitostí je evidována jako vlastnice rodinného domu v [obec], jejž užívá s dětmi manžel, jenž tvrdil, že dům je ve spoluvlastnictví účastníků, neboť ho nabyli během manželství. Jako vlastnice domu je evidována manželka. Uzavření manželství vyplývá z oddacího listu [stát. instituce] z 25. 11. 2022; narození dětí z rodných listů Úřadu městské části města Brna, [obec], z 15. 11. 2022; úprava poměrů dětí pro případ rozvodu a její důvody z rozsudku Okresního soudu v Sokolově z 19. 6. 2023, 40 Nc 28229/2022-68; jeho právní moc ze soudní doložky na něm z 14. 8. 2023; evidence vlastnictví domu z webu Nahlížení do katastru nemovitostí. Průběh a stav manželství, jeho podmínky souhlasu s rozvodem byly dále zjištěny z výpovědi manžela. Stanovisko manželky k rozvodu a průběhu řízení bylo opatřeno prostřednictvím telefonického spojení při jednání, neboť se k němu nedostavila, ač jí dle § 46b a) zákona 99/1963 Sbírky, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), bylo předvolání doručeno na adresu místa trvalého pobytu, [obec a číslo], vedenou dle zvláštního právního předpisu, zákona 133/2000 Sbírky, o evidenci obyvatel a rodných číslech a změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, a nad rámec toho i na elektronickou adresu [email], jež byla známa z řízení 40 Nc 28229/2022. Za důkaz dle § 125 o. s. ř. mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci; nedostavila-li se manželka na předvolání, přičemž jí lze přičíst k tíži, že si ho v místě evidovaného pobytu nevyzvedla, v informačním systému evidence obyvatel nezaevidovala jinou adresu, na níž jí mají být písemnosti doručovány, nepřečetla si ani navíc zaslané předvolání v elektronické podobě, proto její stanovisko bylo zjištěno uvedeným způsobem, jenž byl za daných okolností dostačující. Manžel tedy před rozvodem manželství během tohoto řízení požadoval vyřešení majetkových otázek, bydlení. Uvedená skutková zjištění byla právně posouzena: Manželé, účastníci, spolu nežijí, neboť dle § 756, § 758 zákona 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen „o. z.“), netvoří manželské společenství, s tím, že aspoň manžel, 1 z nich, za daného stavu manželské společenství obnovit nechce; občasné návštěvy manželky za účelem kontaktu s dětmi takové společenství nezachovávají. Příčinou byla neschopnost účastníků žít spolu, manžel s dětmi bydlí v Česku, manželka ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, s dětmi je v telefonickém kontaktu, jezdí je navštěvovat. Manželství dle § 755 (1, 3) o. z. může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Soužití účastníků je skutečně hluboce rozvráceno, neboť spolu pár let nežijí přesto, že mají 2 malé děti, manželovi to nevyhovuje. Pokud by se manželka vrátila, manžel naznačil, že by jí v tom nebránil, lze tedy vidět jistou naději, že by se mohli ještě pokusit manželství obnovit, tím se i vyhnout nepříjemné záležitosti vypořádaní majetkových poměrů a bydlení; z jejich postoje však nevyplývá, že by o tom vážněji uvažovali. S ohledem na to by tato podmínka rozvodu splněna byla. Mají-li účastníci nezletilé děti, jež nejsou plně svéprávné, soud manželství rozvede, pokud rozhodne o poměrech dětí v době po rozvodu; i tato podmínka byla splněna, o poměrech, odrážejících stávající rodinné poměry, rozhodnuto bylo. Dle § 1 (2) zákona 292/2013 Sbírky, o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), se použije o. s. ř. Soud dle § 153 (2) o. s. ř. nemůže překročit návrh účastníka, manžela, a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhal, proto zkoumal skutečnosti důležité pro posouzení, zda lze manželství rozvést, nikoli řešení kolaudace, vypořádání majetkových vztahů, bydlení, zprostředkování dohody ohledně nich. Pro rozsudek dle § 154 (1) o. s. ř. je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Manžel se nechtěl rozvést dříve, než se s manželkou dohodne na vypořádání majetkových vztahů a bydlení, čehož se domáhal v rámci tohoto řízení o rozvod. Stanovisko manžela, jenž se chtěl rozvést až poté, co tyto otázky budou vyřešeny, však bylo zásadní, neboť soud nemohl proti jeho vůli manželství rozvést, pokud by k tomu dle jeho názoru došlo předčasně, důvod k tomu nyní dán nebyl. Soud manžela dle § 392 z. ř. s. poučil o možnosti za tím účelem navrhnout klid řízení, s čímž by manželka souhlasila, s tím, že by soud mohl v řízení pokračovat na návrh kohokoli z nich podaný nejdříve po uplynutí 3 měsíců od přerušení řízení, s čímž manžel nesouhlasil, tato lhůta se mu zdála dlouhá. Nevyužil ani možnost, o níž byl též poučen, vzít návrh zpět s tím, že mu bude vrácen soudní poplatek a bude ho moci podat znovu, až bude mít uvedené záležitosti vyřešeny. Byl poučen i o tom, že uvedené otázky lze vyřešit i po případném rozvodu, konkrétní způsob vypořádání však soud nemohl doporučit, k tomu je povolán advokát, případně notář. Manžel se domáhal odročení na pozdější termín, aby tyto otázky mohl za přítomnosti manželky při jednání vyřešit, čemuž vyhověno nebylo, neboť jak uvedeno výše, soud je v řízení o rozvod nemá zásadně řešit, nelze o nich rozhodovat, odročení jednání by bylo obcházením smyslu uvedeného přerušení řízení. Jednání bylo nařízeno na 8.00, dostavil se k němu zástupce manžela. Manžel se telefonicky omluvil z důvodu povětrnostní situace, jednání proto bylo přerušeno, dostavil se v 8.57, z dalšího průběhu se však omluvil zástupce. Manžel uvedl, že by se potřeboval s advokátem poradit, to se však v průběhu jednání nepodařilo, soud proto nevyhověl ani z toho důvodu odročení, neboť jako přiměřená časová rezerva jednání s daným předmětem řízení by byly 2 hodiny, jež si měl zástupce vyčlenit a mohl tak být manželovi po potřebnou dobu k dispozici přesto, že se jednání z uvedeného důvodu zpozdilo. V řízení ve statusových věcech manželských, o rozvod, dle § 23 z. ř. s. nemá zásadně žádný z účastníků právo na náhradu jeho nákladů dle výsledku; manželce, jež návrh nepodala a jeho zamítnutí nezavinila, neboť netrvala na vypořádání majetku a bydlení před rozvodem, náklady řízení ani nevznikly, proto tato zásada byla zachována.