7 C 242/2019-75 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem a poplatkem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl tak, že žalovaní jsou vlastníky spoluvlastnického podílu na parcele parc. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], v [obec], zapsáno na [list vlastnictví] vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Žalovaní byli povinni platit fond oprav a zálohy na služby související s užíváním bytu, a to v částce 4 833 Kč měsíčně (fond oprav ve výši 1 075 Kč a zálohy na služby v částce 3 758 Kč) splatné do konce měsíce, za který náležely. Žalovaní neuhradili platby do fondu oprav za období 1/2017 do 8/2017 v celkové výši 8 600 Kč, dále platby do fondu oprav za měsíce březen, duben, květen, červen, srpen, říjen, listopad 2018 v celkové výši 7 525 Kč, a dále neuhradili vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 18 347 Kč. Žalobci tak dluží celkem částku 34 472 Kč. Jelikož na žalovaného byl dne 16.11.2019 v insolvenčním řízení vedeném u [název soudu] pod č.j. [insolvenční spisová značka] prohlášen konkurs, bylo řízení přerušeno do doby jeho ukončení. Konkurs byl následně zrušen pro nedostatek majetku a pohledávka žalobce v něm nebyla uspokojena ani z části. Žalovaná k žalobě uvedla, že si je vědoma dluhu vůči žalobkyni, avšak byt od 1.9.2015 neužívá, jelikož se odstěhovala do [obec]. Byt užívá výlučně žalovaný, který by dle ústní dohody měl hradit veškeré náklady spojené s vlastnictvím bytu. Tyto však již i v minulých obdobích řádně neplatil. Žalovaná požádala soud o možnost dluh splácet ve splátkách po 500 Kč. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí k parcele parc. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], v [obec] bylo zjištěno, že žalovaní jsou vlastníky spoluvlastnického podílu na pozemku o velikosti spoluvlastnického podílu [číslo]. Z evidenčního listu vlastníka vyplývá, že žalovaní měli hradit měsíčně částku 4 833 Kč, z čehož fond oprav činí 1 075 Kč a zálohy na služby částku 3 758 Kč. Z doloženého vyúčtování nákladů na vytápění a dodávku TUV a SV vyplývá, že žalovaní za rok 2018 dluží částku 18 347 Kč. Z rozpisu plateb pak soud zjistil, že žalovaní neuhradili za období 1/2017 do 8/2017 v celkové výši 8 600 Kč, dále platby do fondu oprav za měsíce březen, duben, květen, červen, srpen, říjen, listopad 2018 v celkové výši 7 525 Kč, a dále neuhradili vyúčtování služeb za rok 2018 ve výši 18 347 Kč a celkem tak dluží žalobci za uvedené období částku 34 472 Kč. Na základě provedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 1180 a § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterých nebylo-li určeno jinak, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejich orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. Vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby). Na základě doložených důkazu dospěl soud k závěru, že žalovaní dluží žalobci celkem částku 34 472 Kč s přísl., odpovídající nezaplacenému příspěvku do fondu oprav a nedoplatku z vyúčtování plateb za plnění spojená s užíváním bytu za rok 2018. Protože se žalovaní dostali do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobce rovněž právo na úhradu úroku z prodlení z neuhrazených částek připadajících na fond oprav, a to v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o.z, jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Současně soud vyhověl žádosti žalované, které, s ohledem na její majetkové poměry, umožnil podle § 160 o.s.ř. dluh splácet ve splátkách, jejich výši a splatnost určil ve výroku I. shora. Žalovanému ponechal standardní lhůtu k úhradě celého dluhu. Soud vůči povinnosti žalované hradit náklady řízení uplatnil § 150 o.s.ř., podle kterého, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Vůči žalované tedy soud žalobci nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení, neboť má za prokázané, že žalovaná již od roku 2015 předmětný byt neužívá. Byt naopak v rozhodném období, za který vznikl dluh, výlučně užíval toliko žalovaný, který své závazky nehradil, ačkoliv se na tom se žalovanou ústně dohodl. Tyto skutečnosti tedy soud považuje za důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení žalobkyni. Povinnost k náhradě nákladů řízení tedy stíhá toliko žalovaného. O povinnosti žalovaného k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 157,82 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 724 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 472 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 7. 2023 náhrada 729,72 Kč za 40 ujetých km v částce 329,72 Kč (34,40 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,9 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 929,72 Kč ve výši 2 505,24 Kč.