8 C 123/2023-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím jako smluvní pokuty ze smlouvy o užívání připojení k síti [webová adresa] [číslo] ze dne [datum] a jejího dodatku za nevrácení hardwarové vybavení - Wifi router [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], sériové [číslo] současně pak i vrácení uvedeného hardwarové vybavení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 4. Z podané žaloby a předložených listinných důkazů (vždy v závorce) soud učinil následující skutková zjištění. Žalovaná s žalobkyní dne [datum] podepsaly smlouvu o užívání připojení k síti [webová adresa] [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované k dočasnému užívání po dobu trvání této smlouvy hardwarová zařízení - Wifi router [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], sériové [číslo]. Pro případ, že by koncové zařízení nebylo do 7 dnů po zániku smlouvy žalovanou vráceno, byla mezi účastníky sjednána povinnost žalované uhradit žalobkyni peněžní sankci ve výši 5 000 Kč. Doba trvání smlouvy byla sjednána na dobu neurčitou, minimálně pak na 12 měsíců (viz smlouva [číslo]). V dodatku k uvedené smlouvě se účastníci dohodli na změně služeb (viz dodatek č. 1 ke smlouvě [číslo]). Žalovaná si uvedené hardwarové zařízení převzala dne 11.11.2020 (viz předávací protokol). Ke dni 15.11.2022 pro výpověď smlouvy ze strany žalované byla smlouva ukončena a žalovaná byla vyzvána k vrácení zapůjčeného zařízení do 13.1.2023 (viz výpověď smlouvy, vyjádření k výpovědi smlouvy, výzva k vrácení vypůjčeného zařízení). Žalobkyně následně prostřednictvím svého právní zástupce žalovanou ještě dvakrát vyzvala doporučeným dopisem k vrácení zapůjčeného zařízení a k úhradě sjednané smluvní pokuty ve výši 5000Kč, vše do 10 dnů od výzvy (viz předžalobní výzva 2x, podací lístek 2x). 5. Při svém rozhodnutí soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Na základě smlouvy ze dne [datum] [číslo] o„ poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací [anonymizováno]“ poskytla žalobkyně žalované k dočasnému užívání po dobu trvání této smlouvy hardwarové zařízení - Wifi router [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], sériové [číslo] na dobu neurčitou, minimálně pak na 12 měsíců, přičemž žalovaná si hardwarová zařízení převzala. Pro případ, že by hardwarové zařízení nebylo do 7 dnů po zániku předmětné smlouvy žalovanou vráceno, byla mezi účastníky sjednána povinnost žalované uhradit žalobkyni peněžní sankci ve výši 5 000 Kč. Ke dni 15.11.2022 pro výpověď smlouvy ze strany žalované byla smlouva ukončena a žalovaná byla vyzvána k vrácení zapůjčeného zařízení do 13.1.2023. Žalovaná ve sjednané době hardwarové zařízení k výzvě žalobkyni nevrátila, a to ani později k výzvě zástupce žalobkyně k vrácení koncových zařízení, jakož i k úhradě částky 5 000 Kč, coby smluvené peněžní sankce za včasné nevrácení těchto koncových zařízení, a to vše do 10 dnů od výzvy, tj. do 5.6.2023. Žalovaná ke dni podání žaloby předmětné koncové zařízení nevrátila, neuhradila ani požadovanou finanční sankci. 6. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky či vrácení zařízení dospěl soud k závěru, že žalovaná dluží žalobkyni částku odpovídající sjednané smluvní pokutě (dle bodu 2.13 smlouvy) ve smyslu ust. § 2048 o. z. ve výši 5000Kč za nevrácení pronajatého zařízení po ukončení smluvního vztahu, to vše na základě platně uzavřené smlouvy o elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb a § 1724 o.z. Protože žalovaná nevrátila předmětné zařízení, ani neuhradila předmětnou částku ve lhůtě splatnosti (5.6.2023), dostala se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má proto žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb. Současně byl shledán důvodný i nárok na vrácení zapůjčeného hardwarového zařízení, kdy tato povinnost byla sjednaná ve smlouvě mezi účastníky v bodě 2.13, kdy současně nárok na vrácení vydání movité věci má oporu v ustanovení § 1040 a 1042 o.z, když žalovaná hardwarové zařízení ve vlastnictví žalobkyně měla jen zapůjčené k užívání, a řádně a včas jej po skončení smluvního vztahu nevrátila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1, § 9 odst. 1 a § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty v celkové výši 15 000 Kč sestávající z částky 1 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t.