8 C 164/2023-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím (viz výrok II) s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen předchůdkyně žalobkyně), uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] kdy na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s jistinou půjčky i souhrnný poplatek ve výši 13920 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky, celkem se tak zavázal původnímu věřiteli splatit celkovou částku ve výši 33 920 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách, které měly být spláceny v hotovosti k rukám osoby pověřené původním věřitelem. Žalovaný půjčku včetně sjednaného příslušenství nesplatil řádně a včas, ani ke dni splatnosti poslední splátky, tj. ke dni 11.2.2009, když původnímu věřiteli uhradil jen částku ve výši 13459 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni 1.7.2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (dále jen jako„ Přechodný věřitel"), přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25.6.2015. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobkyní [název žalobkyně] došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, přičemž žalovaná byla o změně věřitele informován přípisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil. 3. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Právní zástupce žalobkyně omluvil svou neúčast při soudním jednání a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez jeho účasti. Žalovaný se k prvnímu jednání, ačkoliv měl řádně doručeno, bez omluvy nedostavil a zůstal tak v řízení zcela pasivní. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle §101, odst. 3 o.s.ř. 4. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů (uvedených vždy v závorce), ze kterých má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) s žalovaným podepsaly dne [datum] smlouvu o půjčce, kdy na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem (viz smlouva o půjčce). V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za zápůjčku ve výši 13920Kč, kdy celkovou dlužnou částku ve výši 33 920 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 640 Kč (viz smlouva o půjčce). RPSN spotřebitelského úvěru je uvedeno ve všeobecných obchodních podmínkách a činilo dle smlouvy 206,8%, v podmínkách je dále pod článkem 15 zakotvena rozhodčí doložka, kdy spor mezi účastníky měl rozhodovat rozhodce jmenovaný správcem seznamu rozhodců vedený [právnická osoba] (viz VOP). Žalovaný uhradil na předmětnou smlouvu o půjčce celkem částku 13459 Kč (tvrzeno v žalobě). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] [anonymizováno], došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum] (viz smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky), přičemž na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem spol. [anonymizována dvě slova] a žalobkyní došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni, přičemž žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 13.09.2018 (viz smlouva o postoupení pohledávky, oznámení o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 5. Soud důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž provedené důkazy nebyly rozporovány, soud tak nemá žádné pochybnosti o tom, že jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti, prokazují shora uvedené skutečnosti. Pokud jde o zjišťování úvěruschopnosti žalovaného (viz právní závěry), kterou soud zkoumá ve spotřebitelských věcech z úřední povinnosti, žalobkyně k tomuto žádné skutečnosti v žalobě netvrdí. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, poskytovatel úvěru se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Žalobkyně pak netvrdila, že by úvěruschopnost žalované nějak prověřovala, natož že by sama nějaké prověřovací úkony činila a nedoložila v této souvislosti žádné důkazy. Žalobkyně pak tím, že se nedostavila k jednání soudu konanému ve věci, zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o chybějících tvrzeních a důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované a výši sjednané odměny a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni. 6. Při svém rozhodnutí pak soud vycházel z tohoto závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) s žalovaným podepsali dne [datum] smlouvu o půjčce, kdy na základě uzavřené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek za zápůjčku ve výši 13920Kč, kdy celkovou dlužnou částku ve výši 33920 Kč se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 640 Kč, při RPSN spotřebitelského úvěru ve výši 206,8%, které uvedeno jen ve všeobecných obchodních podmínkách. Pod článkem 15 VOP je zakotvena rozhodčí doložka, kdy spor mezi účastníky měl rozhodovat rozhodce jmenovaný správcem seznamu rozhodců vedený Společností pro rozhodčí řízení a.s. Žalovaný uhradil na předmětnou smlouvu o půjčce celkem částku 13459Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na přechodného věřitele ([právnická osoba] [anonymizováno]), která později předmětnou pohledávku postoupila na žalobkyni, přičemž žalovaný byl o postoupení vždy vyrozuměn. Žalovaný žalovanou částku neuhradil ani k předžalobní výzvě. 7. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 (obč. zák.) a zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelského úvěru ve znění účinném ke dni podpisu smlouvy (dále jen ZSÚ), přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jako věřitel dle §3, písm. b) ZSÚ a žalovaný jako spotřebitel dle §3, písm. a) ZSÚ ve smyslu ustanovení §52 a násl. a §657 a násl. obč.zák. a §1 ZSÚ uzavřeli smlouvu o půjčce (spotřebitelský úvěr), na základě které bylo žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 20000Kč, kterou se zavázal splácet v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 640 Kč, kdy celkem měla spolu se souhrnným poplatkem za půjčku vrátit 39 920 Kč, přičemž roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 206,8%. S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavření předmětné smlouvy z pohledu dostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a souladu obsahu půjčky s dobrými mravy. 8. Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli (poskytovateli úvěru), aby dlužníka – spotřebitele (náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně a aktivně sám nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná. Tyto závěry pak byly potvrzeny i nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019 sp.zn. III. ÚS 4129/18. Dané závěry nepochybně platily v době uzavírání předmětných smluv i za účinnosti tehdejší právní úpravy poskytování úvěrů (ZSÚ). V daném případě žalobkyně ve věci nijak neprokázala, jak posuzovala úvěruschopnost žalované. Stejně tak žalobkyně netvrdila, a nedoložila, že sama aktivně vedle získaných informací od žalovaného právn