8 C 223/2022-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky celkem 2 707,66 Kč spočívající ve smluvní pokutě dle smlouvy mezi účastníky ze dne [datum] [číslo] ve výši 2000Kč za nevrácení pronajímaného zařízení - modem [anonymizováno 6 slov]) a dluhu na nájmu pronajatého uvedených zařízení (70Kč měsíčně) za období 6-8/2020 ve výši 210Kč a poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku poníženého o částku 2,34Kč ve výši 497,66Kč. K žalobě pak žalobkyně přiložila listiny prokazující její nároky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 4. Z podané žaloby a provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. 5. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž předmětem byl mimo jiné pronájem zařízení - modem [anonymizováno 6 slov]) za částku 70Kč měsíčně. Žalovaný neuhradil nájem za období 6-8/2020 ve výši 210Kč, kdy splatnost byla uvedena v jednotlivých vyúčtováních ([číslo] splatná dne 20.07.2020, [číslo] splatná dne 20.08.2020, [číslo] splatné dne 20.09.2020) a vznikl tak dluh ve výši 210Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas ceny za poskytované služby elektronických komunikací dle uzavřené smlouvy, kdy žalobkyně pro tento případ odstoupila od smlouvy dne 9.11.2020. Dále si účastníci sjednali pro případ skončení smlouvy povinnost vrátit pronajaté zařízení do 7/14 dnů, a dále pro případ nevrácení pronajatých zařízení smluvní pokutu ve výši 2000Kč za pronajaté zařízení. Žalovaný byl vyzýván k úhradě smluvní pokuty, kterou neuhradil (vyúčtování [číslo] splatné dne 05.01.2021). Žalobkyně dále žalovanému dle smlouvy vyúčtovala poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku poníženého o částku 2,34Kč ve výši 497,66Kč (vyúčtování [číslo] splatné dne 20.10.2020), který žalovaný neuhradil. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 1.12.2021, avšak doposud nebyly dlužné částky uhrazeny. 6. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužných částek dospěl soud ve smyslu §101, odst. 3 o.s.ř. k závěru, že žalovaný dle uzavřené smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dluží žalobkyni částku 2 707,66 Kč vzniklou z titulu sjednané smluvní pokuty dle ust. § 2048 o. z., která byla za nevrácení zařízení do14 dnů od skončení smlouvy výslovně sjednána pod bodem e) smlouvy a dále i pod bodem 7.4. VOP, které tvořily nedílnou součást smlouvy, přičemž její výše byla uvedena v ceníku služeb, který tvořil nedílnou součást smlouvy. Žalovaný dále nesplnil své závazkové povinnosti dle smlouvy spočívající v hrazení nájmu za pronajaté zařízení ve smyslu §2201 a násl. o.z., za což mu vznikl dluh ve výši 210Kč a dále uhradit poplatek za odpojení z důvodu nedoplatku, poníženého o částku 2,34Kč ve výši 497,66Kč, který byl sjednán pro tento případ ve smlouvě a ceníku služeb. Protože žalovaný nevrátil předmětné zařízení, ani neuhradil předmětnou částku ve lhůtě splatnosti, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, měla by proto žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z., žalobkyně jej však nepožaduje. Pokud jde o přechod práv z uzavřené smlouvy z právního předchůdce na žalobkyni, tak společnost [právnická osoba], zanikla v důsledku fúze sloučením společností [právnická osoba] a [právnická osoba], jako zanikajících společností, se žalobkyní ([právnická osoba]), jako společností nástupnickou, na kterou ke dni [datum] přešlo veškeré jmění zanikajících společností [právnická osoba] a [právnická osoba] Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 707,66 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Vedle podmínky peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem, z činnosti soudu je pak známo, že v průběhu posledních let bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat náklady řízení v jí požadované výši.