10 C 179/2024-40 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne , datum, se žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, . Převodem z bankovního účtu žalobkyně na účet žalovaného žalobkyně poukázala žalovanému jistinu ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal vedle jistiny úroku uhradit smluvní úrok ve výši 40 % z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 26. 11. 2023 a vyzvala žalovaného k úhradě. Na upomínku žalovaný nereagoval. Úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy byla řádně žalobkyní prošetřena. Žalobkyně vycházela z příjmů a výdajů žalovaného, z jeho osobních dokladů, které žalovaný poskytl, nahlédla do přístupných rejstříků a databází. Žalovaný uvedl, že má pravidelný měsíční příjem, potvrdil, že je schopen úvěr splatit a že řádně zvážil své možnosti. Prohlásil, že není v prodlení se splácením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v databázi dlužníků. Na upomínky o zaplacení nereagoval. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 33 600 Kč, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 24 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 9 600 Kč, s úrokem z prodlení z částky 33 600 Kč ve výši 15 % od 27. 11. 2023 do zaplacení, dále částku 3 288 Kč představující kapitalizovanou výši smluvní pokuty za období od 27. 11. 2023 do odeslání předžalobní výzvy ze dne 12. 4. 2024.2. Zástupce žalobkyně svou neúčast při jednání omluvila. Žalovaný byl k jednání řádně předvolán, bez omluvy se nedostavil. Z uvedených důvodů soud jednal v nepřítomnosti účastníků.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , anonymizováno, bylo zjištěno, že účastníci smlouvu uzavřeli dne , datum, , žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr (revolvingový úvěr) do výše úvěrového limitu až 30 000 Kč, úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % p.m. (měsíčně). Z výpisu z bankovního účtu bylo zjištěno, že žalobkyně na účet žalovaného poukázala postupně celkem 24 000 Kč. Z oznámení o zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému dne 23. 11. 2023, že zesplatnila celý úvěr ke dni 26. 11. 2023 a vyzvala žalovaného k úhradě celého úvěru do dne 27. 11. 2023. Z dokladu o posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena žalobkyní nahlédnutím do dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI, zároveň vycházela ze sdělení žalovaného, kdy zjistila, že žalovaný je zaměstnán s minimální mzdou ve výši 36 106 Kč měsíčně a ze žádosti žalovaného o spotřebitelský úvěr, ve kterém uvedl zdroj příjmů a své výdaje, uvedl příjem 45 695 Kč, výdaje 15 000 Kč. Ze mzdových listů za období od 10/2022 – 6/2023 bylo zjištěno, že žalovaný doložil, že je zaměstnán. Z výzvy zaslané žalobkyní žalovanému bylo zjištěno, že žalovaného vyzvala dne 12. 4. 2024, aby jistinu s příslušenstvím uhradil do 3 dnů. Z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala výzvu 12. 4. 2024.4. Podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.5. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena a vyhodnocena tak, že žalovaný je způsobilý ke splácení úvěru, proto mu byl žalobkyní úvěr poskytnut. Uzavřená smlouva o úvěru sjednaná mezi účastníky, je však neplatná s ohledem na sjednaný 40 % smluvní úrok, který měl žalovaný z půjčených peněžních prostředků zaplatit. I pro ujednání o úrocích, jejichž výše sice není stanovená žádným právním předpisem, rovněž platí ustanovení § 580 o.z., tzn., že výše úroků nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Ujednání o úroku nelze oddělit a posuzovat ho samostatně od ostatních ujednáních ve smlouvě, proto tvoří neoddělitelnou část smlouvy. Jestliže se dobrým mravům příčí ujednání, o podstatné náležitosti smlouvy (ujednání o úroku), příčí se dobrým mravům celá smlouva. Sjednaná nemravná a nepoctivá výše úroků způsobilou nemravnou a absolutně neplatnou celou smlouvu. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru žalobkyně tedy poskytla peněžní prostředky z neplatného právního jednání, kterými se žalovaný bezdůvodně obohatil, proto dle § 2993 o.z. musí získané bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, které žalovaný neuhradil. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 12. 4. 2024 žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky do 3 dnů. Žalovaný ve stanovené lhůtě neplnil (§ 573 o.z.), proto od 19. 6. 2024 je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je proto povinen zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř.6. Výrokem I. byl žalovaný uznán povinným zaplatit 24 000 Kč s úrokem z prodlení vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud proto žalobu v části rozdílu mezi požadovanou částkou 36 888 Kč a přiznanou částkou 24 000 Kč, tj. v části 12 880 Kč, zamítl stejně jako příslušenství, to vše požadované z absolutně neplatné smlouvy o úvěru jako neoprávněnou.7. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 500 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 500 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 13 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobce je plátcem DPH, a to ve výši 378 Kč a soudní poplatek 1 845 Kč. Žalobkyni by tak byly přiznány náklady řízení ve výši 4 023 Kč. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná v rozsahu 65 %, má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 207 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.