10 C 55/2024-52 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek mezi spol. , právnická osoba, . a , právnická osoba, . a následně dle smlouvy o postoupení pohledávek uzavřela spol. , právnická osoba, a žalobkyní ze dne 13. 10. 2023 je dána aktivní legitimace žalobkyně. , právnická osoba, . (dále jen banka) uzavřela se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu a platebního styku pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru , Anonymizováno, k tomuto běžnému účtu až do výše povoleného úvěrového limitu. Žalovaný překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Banka využila svého práva a v souladu se smlouvou převedla dne 9. 5. 2022 aktuální výši nepovoleného přečerpaného účtu 7 795,42 Kč na nově zřízený úvěrové účet za účelem jeho uhrazení žalovaným. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, proto banka prohlásila úvěr za ihned splatný v celé výši a to ke dni 13. 9. 2022. Žalovaný zesplatněný úvěru ve lhůtě neuhradil, na upomínky nereagoval. Úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru byla bankou řádně prošetřena. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit zůstatek nesplacené jistiny ve výši 7 795,42 Kč a smluvní poplatky ve výši 1 800 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 860,93 Kč od 9. 5. 2022 do 13. 9. 2022, úrok 21,99 % ročně z částky 7 795,42 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 7 795,42 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 %.2. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Žalobkyně předložila listinné důkazy - smlouvu o bankovních produktech a službách, z nichž bylo zjištěno, že v jejím rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu. Smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, . a žalovaným dne 11. 2. 2019. Výše povoleného limitu byla sjednána ve výši 5 000 Kč, úroková sazba ve výši 21,99 %. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit s tím, že úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činí 29 %. Z oznámení o zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že banka využila svého práva a zesplatnila dlužnou částku a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 7 795,42 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že k úhradě zbývá částka 7 795,42 Kč s přísl. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni s účinností ke dni 13. 10. 2023. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z dokladů o posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalovaného byla bankou řádně posouzena. Obsah těchto listin je v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně v žalobě.5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2395 občanského zákoníku, ze kterého vyplývá, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho vyžádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Mezi bankou a žalovaným byla dne 11. 2. 2019 uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na základě níž byly žalovanému poskytnuty dohodnutým způsobem peněžní prostředky a banka tak splnil svou povinnost, ke které se ve smlouvě zavázal. Žalovaný, i když čerpal úvěr dohodnutým způsobem, nesplnil povinnost vrátit bance poskytnutou jistinu úvěru s příslušenstvím. Na upomínky o zaplacení nereagoval. Banka zesplatnila dlužnou částku a vyzvala žalovaného k úhradě jistiny úvěru, úroku, úroku z prodlení. Banka řádně a dostatečným způsobem prošetřila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně doložila smlouvou o postoupení pohledávky svou aktivní legitimaci k podání žaloby. S ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky s příslušenstvím soud žalobě vyhověl. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžité částky, je proto povinen zaplatit i úrok z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroku z prodlení je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit sjednaný úrok ve výši 21,99 %, když žalovaný měl s ohledem na výši úvěrového limitu dostatek času, aby jistinu s příslušenstvím řádně uhradil. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160/1 o.s.ř.7. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastník, který byl ve sporu úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníku. Žalobkyni vznikly náklady řízení v souvislosti s podáním žaloby, které je žalovaný povinen uhradit. Žalobkyně uplatnila typizovanou žalobu, proto odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby do podání žaloby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni by tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.