10 C 91/2024-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 1. 7. 2020 uzavřela se žalovaným prostředky dálkové komunikace smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet na základě žádosti žalovaného o uzavření smlouvy a po prověření jeho úvěruschopnosti. Dne 1. 7. 2020 byl žalobkyní poskytnut úvěr žalovanému ve výši 250 000 Kč a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 4 883,06 Kč s tím, počínaje 26. 8. 2020. Úvěr byl úročen sazbou 14,70 %. Žalovaný svou povinnost neplnil, neboť poskytnutý úvěr s příslušenstvím řádně a včas nesplácel. Žalobkyně proto využila svého práva a dne 14. 7. 2023 celý zůstatek úvěru s příslušenstvím zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně posouzena, žalobkyně zhodnotila příjmy a výdaje žalovaného, nahlédla do bankovních i nebankovních registrů a databází. Na upomínky o zaplacení žalovaný nereagoval. Žalobkyně žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit částku 188 031,08 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 846,78 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 14 201,63 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 194 031,17 Kč od 23. 1. 2024 do zaplacení ve výši 15 %.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. O žalobě soud rozhodl dle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101/4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádří.4. Žalobkyně předložila listinné důkazy – žádost o uzavření smlouvy o úvěru, smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet uzavřenou mezi účastníky prostředky dálkové komunikace dne 1. 7. 2020, ze které bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala na účet žalovaného poukázat částku 250 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s poplatky a s úrokem ve výši 14,7 % splácet ve 96 měsíčních splátkách po 4 883,06 Kč a poslední splátku ve výši 12 951,52 Kč. Smlouva byla podepsána žalovaným elektronickými prostředky. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně poukázala na účet žalovaného částku 250 000 Kč dne 1. 7. 2020 a ke dni 30. 11. 2023 byla nesplacená jistina ve výši 185 184,39 Kč. Z oznámení žalobkyně o prohlášení úvěru za splatný bylo zjištěno, že ke dni 14. 7. 2023 žalobkyně pro neplnění povinností žalovaným úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky s příslušenstvím. Ze žádosti žalovaného byly zjištěny jeho poměry rozhodné pro posouzení jeho úvěruschopnosti, stejně jako doklady žalobkyně o nahlédnutí do registrů či databází ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného.5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2395 občanského zákoníku, ze kterého vyplývá, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho vyžádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že dne 1. 7. 2020 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému dohodnutým způsobem peněžní prostředky a splnila tak svou povinnost, ke které se ve smlouvě zavázala. Žalovaný nesplnil povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru včetně poplatků a úroků, žalobkyně proto úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě jistiny s příslušenstvím a poplatků. Žalobkyně doložila, že řádně a dostatečným způsobem prošetřila úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z informací získaných od žalovaného na základě jeho žádosti o poskytnutí úvěru, nahlédla do databází ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného a vyšla i z údajů na účtu, který měl žalovaný u ní veden. Žalovaný nesplnil svou povinnost ani po upomínkách, žalobkyně i s ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky s příslušenstvím se oprávněně obrátila na soud, který žalobě vyhověl. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžité částky, je proto povinen zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše úroku z prodlení je v souladu s ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit dlužnou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160/1 o.s.ř.7. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 8 660 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 8 660 Kč a 3 x 300 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobce je plátcem DPH, a to ve výši 5 644,80 Kč a soudní poplatek 7 522 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 40 046,80 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.