16 C 120/2023-80 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 257 Kč s příslušenstvím, a to z titulu regresní náhrady podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 48/1997 Sb.“).2. Žalovaný 2. ve vyjádření k žalobě uvedl, že žádá o dočasné pozastavení peněžitého trestu, neboť se nachází ve výkonu vazby, jakmile se bude nacházet ve výkonu trestu odnětí svobody, tak bude pracovně zařazen a bude se snažit dluh zaplatit.3. Žalovaní 1. a 3. se ve věci písemně nevyjádřili.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání , Anonymizováno, vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav věci.6. Dne , datum, cca v 00:20 hod. na náměstí , adresa, žalovaní 1., 2., 3., slovně a fyzicky napadli poškozeného , jméno FO, (dále jen „poškozený“), kterému způsobili těžkou újmu na zdraví, přičemž po tomto fyzickém útoku poškozený zůstat ležet na zemi v bezvědomí. Poškozený byl následně ošetřen v nemocnici , právnická osoba, , které žalobkyně uhradila částku 10 257 Kč za poskytnutou lékařskou péči z titulu zdravotního pojištění poškozeného. Žalovaní 1. a 3. byli za uvedené jednání uznáni vinnými zločinem těžkého ublížení na zdraví a žalovaný 2. přečinem ublížení na zdraví na základě rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 8. 10. 2021, č. j. 3 T 12/2021-353, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 4. 2022, č. j. 50 To 96/2022-402, a usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 4. 2022, č. j. 50 To 47/2022-410, a dále na základě rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 2. 9. 2022, č. j. 3 T 12/2021-450. Žalobkyně před podáním žaloby neúspěšně vyzvala žalované 1., 2., 3. k úhradě uvedené dlužné částky.7. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a po jeho právním posouzení žalobě v celém rozsahu vyhověl.8. V řízení bylo prokázáno, že dne , datum, cca v 00:20 hod. na náměstí , adresa, žalovaní 1., 2., 3., slovně a fyzicky napadli poškozeného , jméno FO, (dále jen „poškozený“), kterému způsobili těžkou újmu na zdraví, přičemž po tomto fyzickém útoku poškozený zůstat ležet na zemi v bezvědomí. Dále bylo prokázáno, že poškozený byl následně ošetřen v nemocnici , právnická osoba, , které žalobkyně uhradila částku 10 257 Kč za poskytnutou lékařskou péči z titulu zdravotního pojištění poškozeného, přičemž žalovaní 1. a 3., byly za uvedené jednání uznáni vinnými zločinem těžkého ublížení na zdraví a žalovaný 2. přečinem ublížení na zdraví na základě rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 8. 10. 2021, č. j. 3 T 12/2021-353, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 4. 2022, č. j. 50 To 96/2022-402, a usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 4. 2022, č. j. 50 To 47/2022-410, a dále na základě rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 2. 9. 2022, č. j. 3 T 12/2021-450. Žalobkyni proto vzniklo vůči žalovaným 1., 2., 3. podle § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb. právo na regresní úhradu způsobené škody ve výši 10 257 Kč za poskytnutou lékařskou péči, kterou žalobkyně uhradila příslušnému zdravotnickému zařízení , právnická osoba, Výzva k úhradě byla dodána do dispoziční sféry žalovaného 1. dne 30. 1. 2023, žalovaného 2. dne 30. 1. 2023 a žalovaného 3. dne 27. 1. 2023, přičemž ve všech třech případech žalobkyně stanovila lhůtu splatnosti do 24. 2. 2023, tedy od 25. 2. 2023 jsou žalovaní 1., 2., 3. v prodlení s úhradou svého dluhu. S ohledem na to, že žalovaní 1., 2., 3. částku ve výši 10 257 Kč žalobkyni dosud neuhradili, soud výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku uložil žalovaným 1., 2., 3. povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 10 257 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 257 Kč od 25. 2. 2023 do zaplacení v souladu s ustanoveními § 55 odst. 1 zák. č. 48/1997 Sb., § 1968 o. z. a § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Soud pro úplnost dodává, že nevyhověl žádosti žalovaného 2. o „dočasné pozastavení peněžitého trestu“, neboť žalovaný 2. se již v současné době nachází ve výkonu trestu odnětí svobody, a tedy mu nic nebrání být ve věznici pracovně zařazen a z této činnosti uhradit svůj dluh vůči žalobkyni.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b a. t., a dále 21% DPH ve výši 252 Kč (počítáno z částky 1 200 Kč).