16 C 159/2024-41 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 9 900 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku ze smlouvy o poskytování služeb ze dne , datum, .2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.4. Účastníci řízení uzavřeli dne , datum, smlouvu o poskytování služeb, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému službu spočívající v zasílání denního výběru pracovních nabídek ze zahraničí po dobu 30 dnů, a to za jednorázovou úplatu ve výši 9 990 Kč měsíčně. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně v období od 28. 10. 2023 do 26. 11. 2023 zasílala žalovanému na jeho email tři zahraniční pracovní nabídky denně, žalovaný však částku ve výši 9 990 Kč žalobkyni ve lhůtě splatnosti do 30. 10. 2023 nezaplatil. Před podáním žaloby žalobkyně neúspěšně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky.5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nepojmenovaná smlouva o poskytování služeb podle § 1746 o. z., na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému službu spočívající v zasílání denního výběru pracovních nabídek ze zahraničí po dobu 30 dnů, a to za jednorázovou úplatu ve výši 9 990 Kč měsíčně. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně v období od 28. 10. 2023 do 26. 11. 2023 zasílala žalovanému na jeho email tři zahraniční pracovní nabídky denně, žalovaný však částku ve výši 9 990 Kč žalobkyni ve lhůtě splatnosti do 30. 10. 2023 nezaplatil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 900 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a 21 % DPH ve výši 1 134 Kč (počítáno z částky 5 400 Kč).