22 C 29/2024-45 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 5 358 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem jednotek č. , číslo, a , číslo, na adrese , adresa, , vymezené v dom , adresa, , zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. , číslo, pro k. ú. , obec, , obec , obec, v domě, kde zajišťuje správu domu , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen „, právnická osoba, “). Žalovaná částka představuje neuhrazené platby na plnění společná nebo související s užíváním bytu č. , číslo, a příspěvky na správu domu a pozemku („fond oprav“), a to platbu za měsíc červen 2023 ve výši 2 619 Kč za předpis dle evidenčního listu platného od září 2022 splatnou 25. 6. 2023 a to platbu za měsíc červenec 2023 ve výši 2 619 Kč za předpis dle evidenčního listu platného od července 2023 splatnou 25. 7. 2023. Částka 2 619 Kč zahrnuje vždy položky: elektřina spol. prostor 85 Kč, fond oprav 2 357 Kč, pojištění domu 43 Kč, poplatek za správu 99 Kč a vlastní správní činnost 35 Kč. Žalobkyně koupila výše uvedenou pohledávku za žalovaných od , právnická osoba, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2024. Postoupení bylo žalovanému oznámeno , právnická osoba, dne 26. 1. 2024, téhož dne zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení částky 120 Kč představující poštovné za odeslání upomínky.Žalobkyně následně vzala zpět žalobu v rozsahu částky 120 Kč za poštovné, neboť to je již součástí nákladů řízení, které žalobkyně žádala přiznat v paušální výši dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný je vlastníkem shora uvedeného bytu č. , číslo, v obci , obec, . Žalovaný nezaplatil příspěvky do fondu oprav a dalších služeb souvisejících s užíváním bytu a správou domu za měsíce červen a červenec 2023. Dle evidenčních listů činily tyto platby 2 619 Kč měsíčně. Pohledávku za žalovaným vyplývající z těchto neuhrazených plateb postoupilo , právnická osoba, na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Aktivní legitimace žalobkyně k uplatnění nároku u soudu vyplývá z předložené smlouvy o postoupení pohledávek. Povinnost vlastníka jednotky přispívat na správu domu a pozemku vyplývá z ustanovení § 1180 o.z. Žalovaný tuto svou povinnost v měsících červen a červenec 2023 nesplnil, proto soud rozhodl o jeho povinnosti uhradit za každý z nich částku 2 619 Kč (celkem 5 238 Kč). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého plnění, náleží žalobci též úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., jehož výše vyplývá z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.V rozsahu zpětvzetí žaloby (tedy ohledně částky 120 Kč) soud řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. zastavil (výrok I.).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výrok III.)