23 C 188/2024-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 25 495 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny a souvisejících služeb.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin učinil soud následující dílčí skutková zjištění.5. Z listiny nadepsané „Informace a sdělení před uzavřením Smlouvy“, listiny nadepsané „Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí“, listiny nadepsané „Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny“, z listiny nadepsané „Souhlas a informace o zpracování osobních údajů“, z listiny nadepsané „Obchodní podmínky dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí“ a z listiny nadepsané „Ceník , Anonymizováno, “ soud zjistil, že se žalobkyně s žalovanou dne , datum, písemně dohodly, že žalobkyně bude do odběrného místa na adrese , adresa, , (dále jen „odběrné místo“), dodávat elektřinu a zajišťovat s tímto dodáním související služby, kdy žalovaná za odběr předmětné elektřiny a s tím souvisejících poskytnutých služeb (za v této dohodě sjednaných podmínek) uhradí cenu stanovenou v cenících žalobkyně a rozhodnutích Energetického regulačního úřadu. Úhrada takto stanovené ceny byla sjednána formou záloh a na základě vyúčtování žalobkyně, a to (v případě vyúčtování) v termínech vyznačených na každém konkrétním vyúčtování. Doba trvání této dohody byla sjednána na 12 měsíců s možností automatického prodloužení.6. Z listiny nadepsané „Mimořádná faktura za elektřinu“ soud zjistil, že do odběrného místa bylo za období od 23. 2. 2023 do 10. 7. 2023 dodáno 3 338 kWh elektřiny v ceně (včetně souvisejících služeb) ve výši 25 495 Kč, k jejíž úhradě byla žalovaná vyzvána do 31. 7. 2023.7. Z listiny označené jako „Předžalobní výzva k úhradě závazků“ a listiny označené jako „Podací lístek - DopisOnline“ soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby opakovaně vyzvána k úhradě shora uvedené ceny dodávky elektřiny (včetně souvisejících služeb).8. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná žalobou nárokovanou částku do dne vyhlášení rozsudku uhradila.9. Z dalších listin soud nezjistil skutečnosti významné pro předmětné řízení.10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.11. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen „energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 1751 o. z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci předmětného závazku vystupovala předchůdkyně žalobkyně jako obchodník s elektřinou a žalovaná jako zákazník. Smlouva byla uzavřena na dobu 12 měsíců s možností automatické prolongace. Uzavřenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodat do odběrného místa elektřinu (a zajistit dodání souvisejících služeb) a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu a s její dodávkou související služby zaplatit řádně a včas žalobkyní stanovenou cenu, a to (mimo jiné) ve lhůtě splatnosti uvedené na konkrétních vyúčtováních dodaných sdružených služeb dodávky elektřiny. Žalobkyně svoji smluvní povinnost splnila, tj. dodávala elektřinu (a zajistila s její dodávkou související služby) do sjednaného odběrného místa a provedla řádné vyúčtování ceny dodané elektřiny včetně souvisejících služeb. Naopak žalovaná svoje základní povinnosti vyplývající pro ni z předmětného smluvního vztahu, a to zaplatit za sdružené služby dodávky elektřiny cenu 25 495 Kč se splatností dne 31. 7. 2023 nesplnil. Na základě shora popsaného zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení tak soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě žalobou nárokované částky včetně úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.13. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 472 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 020 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 25 495 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.