23 C 82/2024-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 906 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného.2. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.3. Žalobkyně učinila elektronicky vůči osobě označené jako žalovaná nabídku, že pro případ způsobení škody provozem osobního vozidla tovární značky Volvo, registrační značky , SPZ, , poskytne žalované nebo třetí osobě sjednané plnění, za což se žalovaná měla zavázat platit od , datum, částku ve výši 3 511 Kč ročně. Tato nabídka měla být žalovanou přijata platbou částky 3 511 Kč do 2. 7. 2020 ve prospěch bankovního účtu žalobkyně. Dne 14. 7. 2020 přijala žalobkyně ve prospěch svého bankovního účtu peněžní prostředky ve výši 3 511 Kč.4. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 1731 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého platí, že z návrhu na uzavření smlouvy, (dále jen „nabídka“), musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle § 2758 odst. 1 o. z., platí, že pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.5. Žalobkyně v postavení pojistitele učinila vůči osobě označené jako žalovaná nabídku na uzavření pojistné smlouvy. V řízení ovšem nebylo prokázáno, že by tuto nabídku přijala skutečně žalovaná, neboť platba byla provedena téměř dva týdny po žalobkyní poskytnuté lhůtě k přijetí předmětné nabídky, v řízení nebylo prokázáno, zda byla tato platba poukázána z bankovního účtu žalované a navíc mezi údaji, které měly identifikovat předmětnou platbu, byla u jména žalované uvedena zcela jiná emailová adresa, než jak byla specifikována v samotném návrhu smlouvy.6. Žalobkyně tak neprokázala, že by, v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními uvedenými shora, se žalovanou uzavřela v žalobě specifikovanou pojistnou smlouvu, a to ačkoliv k tomu byla s ohledem na svá tvrzení ve smyslu § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), povinna. Následkem nesplnění takové povinnost je zásadně stav objektivní nejistoty ohledně žalobkyní tvrzené, a pro úspěch v předmětném řízení zcela stěžejní, skutečnosti, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila. Za této situace tak soud žalobu zamítl.7. O náhradě nákladů soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., a to tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť zcela procesně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.