33 C 14/2024-29 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 5 417,64 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, . (dále jen právní předchůdce) smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr do limitu ve výši 5 000 Kč. Žalovaný smlouvu porušil tím, že nepovoleně přečerpal sjednanou výši kontokorentu a na účtu tak vznikl nepovolený debetní zůstatek, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Žalovaný přes upomínky debetní zůstatek nevyrovnal, a proto právní předchůdce žalobkyně převedl pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne 1. 6. 2020 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni.2. Podáním ze dne 30. 1. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 114,85 Kč a úroku ve výši 18,90% ročně z částky 5 417,64 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení. Nárok na zaplacení částky 5 417,64 Kč s příslušenstvím tvořícím po částečném zpětvzetí úrok z prodlení nově uplatňuje z titulu bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně nedisponuje smlouvou o účtu a smlouvou o úvěru č. , hodnota, .3. Podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. může vzít navrhovatel za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zcela nebo zčásti. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví.4. Soud proto výrokem I. v rozsahu částečného zpětvzetí řízení zastavil.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, a proto soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.6. Soud provedl dokazování výpisy u účtu žalovaného za období od 1. 6. 2015 do 1. 9. 2020, oznámením České spořitelny, a.s. o úrokových sazbách, sazebníkem české spořitelny, a.s., výzvou české spořitelny, a.s. ze dne 3. 6. 2020 k úhradě pohledávky, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne 21. 7. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 1. 9. 2021 včetně dokladu o předání předžalobní upomínky k poštovní přepravě dne 2. 7. 2021.7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:Žalovaný a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu o běžném účtu, na základě které právní předchůdce žalobkyně zřídil a vel pro žalovaného běžný účet č. , č. účtu, . ke dni , datum, vznikl na účtu nepovolený debetní zůstatek v částce 5 417,64 Kč. Žalovaný nepovolený debetní zůstatek před výzvy žalobkyně nevyrovnal. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 21. 7. 2021. Dopisem ze dne 1. 9. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9. Po právní stránce soud aplikoval ust. § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Na základě o provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaný se na účtu č. , hodnota, dostal do tzv. nepovoleného debetního zůstatku, a to v částce 5 417,64 Kč. Přestože byl žalovaný k vyrovnání účtu vyzýván, dlužnou částku neuhradil. Jelikož žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, má žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny. Soud tedy žalobě po částečném zpětvzetí žaloby, co do úroku z kontokorentu ve výši 18,90% ročně, vyhověl z titulu nároky žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení.11. Ohledně prodlení žalovaného s vydáním bezdůvodného obohacení soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalovaný se mohl dostat do prodlení dříve než s první výzvou k peněžitému plnění. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím výzvy k úhradě (předžalobní upomínky) ze dne 1. 9. 2021, předané dne 2. 9. 2021 k poštovní přepravě, když v této výzvě byla stanovena žalované lhůta k plnění do 16. 9. 2021, má tedy od 17. 9. 2021 žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení je dána dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. Ve zbývajícím rozsahu proto soud nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení do 16. 9. 2021 a dále od 17. 9. 2021 v rozsahu převyšujícím výši úroku z prodlení dle nařízení vlády jako nedůvodnou zamítl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 417,64 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.14. Soud nepřiznal zástupci žalobkyně odměnu za dva úkony právní služby, a to za písemné podání ze dne 29. 1. 2024 a ze dne 13. 2. 2024, když podáním ze dne 29. 1. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, čím z procesního hlediska zavinila, že řízení muselo být částečně v rozsahu zpětvzetí zastaveno a podáním ze dne 13. 2. 2024 žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že nemá k dispozici smlouvu o účtu a smlouvu o úvěru, tedy se nejedná o písemné podání ve věci samé ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) a. t.