33 C 187/2024-26 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 15 510 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na účet žalované č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, ze kterého byla provedena ověřovací platba. Žalobkyně identifikovala platbu uvedením variabilního symbolu , číslo, , jenž odpovídá rodnému číslu žalované. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem 40 % p. m. (měsíčně). Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byla žalobkyní opakovaně upomínána. Ke dni 2. 7. 2023 byl úvěr zesplatněn a žalovaná byla vyzvána k jeho úhradě. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně požaduje smluvní pokutu za dobu od 3. 7. 2023 do 1. 12. 2023 v kapitalizované výši 1 510 Kč.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci se k jednání se nedostavili, žalobkyně se z jednání se omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaná se k jednání nedostavila, z jednání se neomluvila, nepožádala o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti účastníků. Soud proto vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud provedl dokazování smlouvou u úvěru č. , číslo, , potvrzením o platbě 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, , výpisy z účtu žalované, oznámením o zesplatnění úvěru a předžalobní upomínkou ze dne 1. 12. 2023 a sdělením České spořitelna a.s..5. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav:Smlouvou o úvěru č. , číslo, se žalobkyně zavázala žalované označené jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, e-mailem a telefonním číslem poskytnout bezúčelový úvěr do výše limitu 10 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 40 % měsíčně, s tím, že žalovaná měla splácet každý měsíc nejpozději k 17. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Smlouva je podepsána zástupcem žalobkyně, podpis žalované či jiná identifikace chybí, na smlouvě je uvedeno pouze jméno a příjmení žalované. Žalobkyně převedla žalované na účet č. , č. účtu, částku 10 000 Kč (potvrzení o platbě na účet č. , č. účtu, , VS , číslo, ). Ze sdělení České spořitelny a.s. bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalované a byla na něj dne 28. 2. 2023 připsána platba 10 000 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 2. 7. 2023 a žalovanou o zepslatnění informovala dopisem ze dne 29. 6. 2023. K zaplacení dluhu byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 1. 12. 2023, která byla téhož dne předána k doručení žalovanému.6. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“) a z § 2395 o. z., ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v pozdějším znění (dále jen zákon „o spotřebitelském úvěru“).7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.9. Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služby poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektovat shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR. Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet.15. Žalobkyně neprokázala, jakým způsobem byla posouzena úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy, pouze uvedla, že k ověření výše příjmů poskytla žalovaná žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu a žalovaná byla dále lustrována ve veřejně dostupných databázích CEE, ISIR, CRKI, BRKI a na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. Z doložených výpisů z účtů žalované za období listopad a prosinec 2022 a leden 2023 bylo zjištěno, že žalovaná uvedené měsíce hospodařila s finančními prostředky s prakticky nulovým zůstatkem.16. Ačkoliv žalobkyně v projednávané věci tvrdila, že úvěruschopnost žalované byla žalobkyní posouzena, předložila k tomuto tvrzení pouze výpisy z účtu žalované za období listopad a prosinec 2022 a leden 2023, ze kterých lze zjistit na účtu téměř nulové zůstatky. Žalobkyní tvrzené posouzení, pokud vůbec proběhlo, proběhlo pouze formálně.17. Nedostatek označení důkazů k tvrzení, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované, mohl být zhojen postupem dle § 118a odst. 3 o. s. ř., které však nemohlo být soudem aplikováno, neboť poučovací povinnost soud plní při jednání, při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil, a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Protože se žalobkyně k jednání nedostavila, způsobila svou nepřítomností u soudu, že se jí příslušného poučení podle § 118a o. s. ř. nedostalo.18. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Žalobkyně neprokázala, že jako poskytovatel úvěru dostála své povinnosti náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr.21. Soud podotýká, že poskytnutí úvěru se v daném případě též příčilo dobrým mravům vzhledem ke sjednané výši úroku 40 % měsíčně.22. Soud proto uzavřel, že mezi žalobkyně a žalovanou nevznikl zamýšlený závazek v podobě smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. a posuzovaná spotřebitelská smlouva je absolutně neplatná a k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).23. Z absolutně neplatné smlouvy nevznikla jejich účastníkům žádná práva a povinnosti a byli si tak povinni vrátit, co si vzájemně plnili (ust. § 2993 o. z.). Poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 10 000 Kč má soud za prokázané. Žalované tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky z neplatné smlouvy o úvěru ve výši 10 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu oboha