42 C 353/2023-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala žalobou včetně jejího doplnění ze dne 4.1.2024 proti žalovanému zaplacení částky 3 418 Kč s úrokem z prodlení od 16.7.2022 do 26.7.2023 v kapitalizované podobě ve výši 528 Kč, coby dluhu představující neuhrazené pojistné z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 8.10.2021, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky ŠKODA, typ OCTAVIA, [registrační značka], jednalo se pojistný produkt nazvaný Autopojištění Combi Plus IV. Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění ke dni 8.10.2021, pololetní pojistné bylo sjednáno v částce 6 382 Kč, pojistná smlouva zanikla ke dni 15.7.2022 z důvodu neplacení pojistného. Na pojistné smlouvě vznikl dluh 3 418 Kč za neuhrazené pojistné v období od 8.4.2022 do 15.7.2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“., bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní došel soud k následujícím skutkovým zjištěním. K žalobě žalobkyně doložila návrh pojistné smlouvy [číslo] ze dne 8.10.2021, jejíž uzavření doložila žalobkyně výpisem z běžného účtu, kde je zaznamenána platba prvního pojistného, poté byla vystavena pojistka ze dne 14.10.2021, nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky, předmět pojistné smlouvy odpovídá skutkovým tvrzením popsaným v žalobě, dle doložené bilance není pojistné hrazeno za období od 8.4.2022 do 14.7.2022, žalobkyně dále předložila přepis pojistného včetně upozornění na blížící se splatnost pojistného ze dne 18.3.2022, upomínku k zaplacení dlužného pojistného ze dne 25.5.2022, v rámci které byl žalovaný upozorněn na možnost zániku pojištění pro nehrazení pojistného, tato upomínka byla žalovanému prokazatelně odeslána dne 1.6.2022. Oznámení o zániku pojistné smlouvy je ze dne 26.7.2022, smlouva byla ukončena k datu 15.7.2022 z důvodu nehrazení pojistného. Následně zaslala žalobkyně ještě další upomínku ze dne 22.8.2022 i s pokusem o smír. Žalobkyně dále předložila předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 21.11.2022 včetně dokladu o jejím odeslání. Obsah těchto listin podporuje skutková tvrzení žalobkyně obsažená ve shora uvedené žalobě. 4. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu popsanou v odstavci 3. odůvodnění tohoto rozsudku, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidel a žalovaný byl povinen platit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 15.7.2022, žalovaný neuhradil žádné pojistné dle pojistné smlouvy. Za období od 8.4.2022 do 15.7.2022 vznikl na pojistné smlouvě dluh ve výši 3 418 Kč. 5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ustanovení § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné a podle § 12 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Podle ustanovení § 12 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaniká pojištění odpovědnosti dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Podle ustanovení § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno. 6. Na základě důkazů založených ve spise a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužného pojistného dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni částku 3 418 Kč odpovídající neuhrazenému pojistnému z výše uvedené pojistné smlouvě za výše uvedené relevantní období a upomínacím poplatkům. Žaloba byla shledána důvodná, účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, smlouva zanikla z důvodu neplacení pojistného. Pojistitel má podle § 13 zákona o pojistné smlouvě právo na pojistné za pojistnou dobu. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení v souladu s ustanovení § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalobkyně požaduje úrok z prodlení od dne následujícího po dni zániku pojistné smlouvy do dne podání žaloby. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to v souladu s vyčíslením provedeným žalobkyní. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 418 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze třech úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby), a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.