45 C 189/2024-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 2 299 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 24. 6. 2023 do zaplacení. Z rozhodnutí města , adresa, ze dne 11. 4. 2023 bylo dne , datum, provedeno na pozemní komunikaci u domu v , adresa, tzv. blokové čištění této komunikace. Dopravní značení z důvodu blokového čištění bylo na pozemní komunikaci umístěno od , datum, , tedy 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu stání, a to na základě opatření obecné povahy vydaného , právnická osoba, , adresa, 11. 4. 2023 pod čj. , Anonymizováno, . Protože žalovaný zákaz zastavení porušil, odstranil žalobce z označené pozemní komunikace uvedeného dne silniční motorové vozidlo žalovaného RZ , SPZ, a po provedení blokového čištění jej vrátil zpět. Provozovatelem uveden ého vozidla byl v době provádění jeho odstranění a vracení žalovaný. Odstranění (odtah) a vrácení vozidla zpět provedla pro žalobce společnost AUTO 3000 s.r.o. za cenu 2 299 Kč, kterou žalobce uhradil na základě daňového dokladu z 26. 4. 2023 č. , číslo, dne 3. 5. 2023 bezhotovostním převodem ze svého účtu. Žalovaný byl výzvami ze dne 22. 5. 2023 a z 16. 10. 2023 opakovaně upomínán k zaplacení nákladů na odtah a vrácení vozidla, avšak na tyto výzvy nijak nereagoval.2. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil, a ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem cizího státu, konkrétně Chorvatska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (vyhláška ministra zahraničních věcí č. 207/1964 Sb.), neurčuje zvláštní jurisdikční pravidla pro danou věc, soud určil pravomoc k projednání dané věci dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení je pak dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť žalovaný má bydliště na území České republiky na adrese , adresa, .4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.5. Žalovaný je provozovatelem vozidla RZ , SPZ, , které bylo dne , datum, žalobkyní odtaženo z , adresa, , jelikož to bylo nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, kdy vozidlo stálo na označení dopravní značkou zákaz zastavení a po provedení údržby komunikace bylo vráceno zpět na původní místo na komunikaci, na základě pokynu žalobkyně. Dopravní značení na pozemní komunikaci bylo umístěno 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu.6. Žalovaný byl následně písemně vyrozuměn o provedeném technickém úkonu a současně vyzván k úhradě částky ve výši 2 299 Kč. Cena za tento technický úkon provedený s vozidlem činí 2 299 Kč, kterou žalobce uhradil společnosti AUTO 3000 s.r.o. Žalovaný dlužnou částku ani po upomínce ze strany žalobkyně neuhradil.7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:8. Podle § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Není-li to možné, oznámí vlastník pozemní komunikace provozovateli silničního vozidla a Policii České republiky místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí.9. Podle § 19b odst. 2 zákona o pozemních komunikacích bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo včas odstranit. Nenese-li náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel, nese je v případě dočasného zákazu nebo omezení přijatého na návrh podle § 19a odst. 2 navrhovatel.10. V řízení bylo prokázáno, že žalobce provedl dne 25. 4. 2024 technický úkon, tj. odtah vozu žalovaného podle ust. § 19b odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, a jeho opětovné navrácení na původní místo, když žalovaný nerespektoval přechodnou úpravu silničního provozu vyznačenou dopravní značkou „zákaz zastavení“, kterou byla osazena komunikace z důvodu komplexní údržby komunikace. Vzhledem k tomu, že žalobce odstranil vozidlo žalovaného a po provedení údržby komunikace je vrátil zpět na původní místo na komunikaci, má ve smyslu ust. § 19b odst. 2 zák. č. 13/1997 Sb. nárok na náhradu nákladů spojených s takovýmto úkonem. Cena technického úkonu je v daném případě 2 299 Kč, když žalobce prokázal zaplacení této částky společnosti , právnická osoba, , která tento technický úkon provedla. Jelikož žalovaný tuto částku žalobkyni neuhradil ani po písemné upomínce (a ani neprokázal závažné důvody, které mu bránily vozidlo včas odstranit), uložil mu soud danou povinnost výrokem I. rozsudku.11. O úrocích z prodlení rozhodl soud v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně žádala úrok z prodlení od 24. 6. 2023, když splatnost pohledávky nastala dne 23. 6. 2023, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobcem ve výzvě k zaplacení za výše uvedený technický úkon ze dne 22. 5. 2023.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. za 1 úkon á 100 Kč (podání žaloby) dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. A dále žalobkyní vyčíslený (tedy nikoliv paušální) náklad na zaslání za předžalobní výzvu k plnění ze dne 16. 10. 2023 ve výši 85 Kč. Současně soud žalobci nepřiznal náklady ve výši 75 Kč za zaslání „upomínky“ ze dne 22. 5. 2023, když z tohoto dopisu se teprve žalovaný dozvěděl, že by proveden technický úkon v podobě odtahu vozidla, a jakou částku a dokdy má žalobci uhradit. Nejedná se tedy o předžalobní výzvu. Pro úplnost soud dodává, že za účelně vynaložené náklady mohou být považovány pouze náklady na zaslání jedné předžalobní výzvy, a nikoliv za více předžalobních výzev. Celkem náklady řízení žalobkyně tak činí 585 Kč.13. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé i ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.